Dílo Hieronyma a jeho pokračovatelů poskytovalo téměř po tisíc let základní soubor informací o starokřesťanských autorech. V renesanci se z něj vyvinula speciální disciplína – patristika.
Autor se znovu vrátil do jižních Čech, tentokrát s přesahem hlavně na jižní Moravu, aby popsal zrod, rozkvět, ale i zánik nejslavnějších rodů spojených s regionem.
Paralelní česko-německá kniha cestovních deníků mladého Karla Krameria (jednoho ze synů známého obrozenského nakladatele a novináře Václava Matěje Krameria), zachycuje jeho prázdninové cesty po Čechách.
Objemná monografie zabývající se fenoménem seznamu. Autor uvažuje o seznamech, soupisech a katalozích i potřebě člověka a společnosti je vytvářet. Stejně jako předchozí knihy Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti se stala celosvětovým bestsellerem.
Dílo líčí dějiny polského státu od jeho počátků v 8. století a vládu Piastovců až k roku 1113, do doby Boleslava III. Křivoústého. Poskytuje i řadu údajů k celému středoevropskému regionu, včetně vzájemných vztahů mezi českým a polských státem.
Autor Kroniky byl královským úředníkem a archivářem. Měl tudíž přístup k důležitým pramenům, díky čemuž je jeho dílo spolehlivým zdrojem informací o dějinách portugalského království ve 2. polovině 14. století.
Zrod záměru postavit Mistru Janu Husovi pomník se váže k debatě na jednání českého zemského sněmu 25. listopadu 1889 ohledně umístění tabulky s Husovým jménem na budovu Národního muzea. Záhy poté vznikl Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa...