Publikace je určena všem, kteří sice nevyznávají žádné náboženství, ale současně jim připadá, že v prožitcích postav, jako je Ježíš, Buddha, Lao-c’, Rúmí a další mudrci minulosti, lze najít důležité pravdy.
Vznik první republiky s sebou přinesl obnovený zájem o „zlatý věk“ českých dějin v podobě období české reformace. Ta představovala krátce po roce 1918 fenomén jak pro církve, tak pro celý národ, protože právě na ní byl postaven prvorepublikový étos.
Problémy etiky II pokrývají důležitá témata spadající do morální (filosofické) psychologie, z nichž se řada (například filosofie emocí či filosofie literatury) mezitím rozvinula ve svébytnou oblast bádání.
V pořadí 12. svazek Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného i výtvarného díla.
Církevní historik Hubert Wolf přistupuje k problematice celibátu
z historického hlediska a vychází z toho, že Nový zákon se pro celibát nijak nevyslovuje; proto postoj církve od raného
středověku prochází četnými proměnami.
Kniha představuje jedinečný pokus o rekonstrukci slovanské mytologie a slovanského náboženství. Giesztor v ní zkoumá panteon slovanských bohů, rituály spojené s jejich uctíváním, včetně střetávání se slovanských náboženství s křesťanstvím.
Kniha začíná pohledem na vázu stojící na stole. Jak je možné, že vidím vázu, a ne barevné skvrny? Jak je možné, že se mi představuje jako věc s vnitřkem a zadní stranou, třebaže ty jsou před mým pohledem skryté? Co všechno mi o sobě váza říká?
Spiknutí ke zničení církve zevnitř se Taylor Marshall zabývá tématem, které se dnes úmyslně ignoruje. Bylo by nepoctivé a nezodpovědné pouze konstatovat fakta o současné vnitřní krizi církve a zabývat se symptomy.
Biografický slovník Mučedníci a oběti pro Krista zachycuje životní osudy katolických křesťanů všech národností žijících v českých zemích, kteří násilně zahynuli v období dvou totalitních režimů 20. století.
Jak poznat, že se v životě rozhodujeme správně?
Při každém rozhodování, ať už se týká velkých životních výzev, nebo nepodstatných záležitostí, nás ovlivňuje
řada okolností.
Sbírka Wittgensteinovská etika si klade za cíl představit jeden z vedlejších, byť o nic méně zajímavých směrů anglosaské etiky, který navazuje na anti-teoretické, filosoficko-psychologické a platónské motivy v myšlení Ludwiga Wittgensteina.