Jaká je podstata prostoru a času? Jak se do vesmíru „vejdeme“ my? Jak se vesmír vejde do nás? Na cestě hledání odpovědí na tyto - a mnohé další - otázky neexistuje lepší průvodce než uznávaný astrofyzik a bestsellerový autor Neil deGrasse Tyson.
Převratné objevy v nových vědních oborech – jaderné fyzice a fyzice pevných látek – našly v Československu počátkem padesátých let 20. století odezvu ve vysokoškolské přípravě fyziků i v organizaci fyzikálního výzkumu.
Významný současný britský matematik Marcus du Sautoy nás zve na expedici k hranicím lidského poznání. Budeme při ní hledat odpověď na otázku, zda existují věci, které z principu nemůžeme nikdy poznat.
Jaké těleso se po vesmíru pohybuje nejrychleji? Mají černé díry dno? Proč nejsou hvězdy rozloženy rovnoměrně? Dají se na noční obloze rozlišit planety a hvězdy? Proč se dezinfikují přístroje a vybavení, které poletí do vesmíru?
Čtvrtý a předposlední díl postupně vydávaného nejzásadnějšího díla evropské vzdělanosti. Kniha přináší opět rozsáhlé úvodní originální studie Petra Vopěnky o tématech: Roviny a přímky, Planimetrie a stereometrie, Tělesové úhly.
První IV. knihy Základů geometrie a matematiky Eukleidese z Alexandrie (asi 365-280). Eukleidovy "Základy" se zabývají jen těmi geometrickými objekty, které lze umístit do zorného polegeometrů. "Základy" jsou komentované Petrem Vopěnkou.
Co úžasného se děje, když hmota krystalizuje? Proč byli starověcí učenci tak fascinováni pěti jednoduchými tvary? Jak je možné, že tyto trojrozměrné skládačky tak dokonale pasují? Zjistěte více o jednom z jazyků, kterými k nám promlouvá vesmír.
Autora ve své knize zkoumá, nakolik už věda pokročila a nakolik jsme se přiblížili realizaci technologií, jež zatím fungují jen ve science-fiction. Ukazuje, jak lze simulovat neviditelnost, číst lidské myšlenky, atd.