Zatím poslední a nejintimnější román Ljudmily Ulické. Autorka se v něm podobně jako ve svých předchozích textech věnuje tématu paměti, tentokrát paměti ryze rodinné – i zde jsou však malé dějiny neúprosně válcovány těmi velkými.
Vrchní inspektor Oldroyd už viděl spoustu obětí násilných činů, ale nikdy nebyl sám svědkem vraždy – až dosud. Když je během koncertu komorní hudby v severoanglickém Halifaxu zastřelen světoznámý houslista Hans Müller...
Nejznámější steampunková hrdinka se vydává do Španělska, aby vyřešila případ ještě podivnější než všechny předchozí. Mladého dědice panství totiž posedl démon a při jeho vymítání upadl do kómatu. Vše je ale ještě podezřelejší...
Dobrodružství Luthera Arkwrighta, jež začalo vycházet roku 1978, je všeobecně považováno za první britský grafický román. Přelomové experimentální dílo, zvané též „dospělým“ sci-fi, bylo v minulosti opěvováno mnoha umělci.
Její život je zdánlivě dokonalý, má všechno, po čem vždycky toužila, ale mladá matka dvou dětí se cítí unavená a vyhořelá. Neví, jak zvládat každodenní balancování mezi prací a rodinou, není šťastná a přemýšlí, proč tomu tak je.
Autobiografický text o nesmělém, nezkušeném vzájemném poznávání a různících se snech dvou mladičkých lidí vznikl už v roce 1953, ale nakladatele našel teprve o šest let později, když už se jeho autor vezl na vlně slávy po vydání opusu Na cestě.
Metabaron vstupuje do paralelního vesmíru, aby našel epyfit, který mu má pomoci zachránit jeho vlastní svět. Jenže na planetě Algoma epyfit chrání povědomá kasta ženských válečnic, které si říkají Metastrážkyně – a rozhodně mu nehodlají pomáhat.
Zamjatinovo My (1920) je první z řady antiutopií využívajících dějového schématu proslaveného nejvíce Orwellem v románu 1984 - předem marné vzpoury milenecké dvojice proti systému idelogické totality.