Nejprodávanější Kniha - červenec 2023
filosofie a náboženství

Monografie o Anaxagorovi představuje intelektuální proměnu starší iónské přírodovědy a archaické filosofie v duchu „osvícenství“ řecké raně klasické doby.

Nový překlad Otčenáše z aramejštiny, původního Ježíšova jazyka, spolu s meditačními tanci universálního míru.

Hlavním tématem této disertační práce je filozofická a teologická reflexe imaginace v myšlení Owena Barfielda a Clive Staplese Lewise – dvou britských myslitelů a spisovatelů působících ve 20. století.

Přepracovaná a rozšířená verze dříve vydané stejnojmenné publikace. Výňatky byly zvoleny tak, aby kniha poskytla reprezentativní přehled o myšlenkách z autorova obsáhlého díla.

Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? Tyto a podobné otázky si filozofové kladou přinejmenším od počátku novověku, ale ucelenou podobu jim dal až Alan Turing v polovině 20. století.

V textu je diskutován vztah vědy a víry, Darwinovy teorie a první kapitoly knihy Genesis, evoluce a křesťanství. Zvláštní pozornost je pak věnována třem zprávám o stvoření knihy Genesis a vztahu těchto textů k moderní vědě.

Předložit přehledný a objektivní pohled na dějiny křesťanské církve v období od jejího počátku až do konce středověku představuje obtížný úkol. Autoři se pokusili vytvořit vyvážené, věcné a konfesně nezatížené podání církevních dějin.

"In Puncto Religionis" přináší další z čtivých a badatelstky podnětných pohledů na církevní dějiny a s nimi spojenou výtvarnou kulturu.

Jidiš, dnes už téměř zaniklý jazyk východoevropských chasidských štetlů, zanechal v dnešní češtině jen malou stopu: chucpe, mišpoche, košer a možná i čurbes, kibic, ksindl. Proč tedy otevírat takovou příručku? – A proč ne? odpověděl by Leo Rosten.

Po likvidaci mužských řádů a kongregací v roce 1950, bylo v církvi jasné, že budou postiženy i řeholní sestry. Proti sestrám, hlavně představeným, se konala celá řada zinscenovaných procesů. Mnoho sester pak bylo odsouzeno na dlouhé roky vězení.

Autor čerpá inspiraci z pramenů tak různorodých jako jsou filosofie Maurice Merleau-Pontyho, balijský šamanismus, apačská vyprávění příběhů i ze své zkušenosti pouličního kouzelníka, aby nám odhalil hlubokou a tajuplnou závislost člověka na přírodě.

Druhý díl studie souborně nazvané Věštění v antickém Řecku nese titul Tělo a sny a ve své první části přináší výklad věštebných technik soustředěných především na tělo, jež byly z velké části využívány nejen v antice, ale i později ve středověku.

Hlavním cílem této mimořádné knihy na pomezí metamatematiky, informatiky, filozofie a kognitivní psychologie je zkoumání, co jsou a odkud se berou základní atributy člověka - vědomí a inteligence.

Kniha představuje pokročilý úvod do analytického myšlení a rekonstrukci jeho vztahů k filosofii tradiční.

Autor v této knize zkoumá biblický Jonášův příběh a nejen s pomocí hlubinné Jungovy psychologie hledá příčiny roztržení našeho bytí a lék k jeho opětovnému scelení.

Studie pojednává o problematice mariánských zjevení a jejich významu pro současnou dobu.

Kniha Nachaš - Had Mojžíšovy knihy Genesis zpřesňuje výklad číselné symboliky Starého a Nového zákona a zároveň je svým způsobem přínosná i pro historii astronomie.

Výklad prvních dvou kapitol knihy Berešit (Genesis), v nichž autor nachází dva lidské prototypy - kreativního a majestátného (a majetnického) "Adama I" a Bohu oddaného muže smlouvy, osamělého "Adama II".

Poslední Rudhyarova kniha Rytmus celostnosti z roku 1983 představuje sklizeň celoživotní myšlenkové a astrologické práce a filosofický testament.

Autorka v knize vzpomíná na své dětství v Mariupolu, na emigraci do Francie, studia, na své odborné působení, konverzi ke katolictví, na přátele, kteří ji v životě provázeli, a na společný život s manželem Jacquesem Maritainem (1882–1973).