Stavba hradu Karlštejna i jeho malířská výzdoba vycházejí z templářské tradice, křesťanského hermetismu a svobodných umění kvadrivia, zde zastoupených posvátnou geometrií, alchymií, astrologií a hudbou ve smyslu kosmologickém.
Dnešní západní numerologie operuje nejčastěji s významy jednoduchých čísel 1 až 9, na která se všechna ostatní čísla redukují tzv. příčným sčítáním. Středověká židovská kabala, z níž se dnešní numerologie vyvinula, však pracovala i s vyššími čísly, .
Mystika (1911) je již téměř celé století považována za zcela ojedinělý a do dnešní doby nepřekonaný text, jehož autorka Evelyn Underhill je dosud pokládána za nejpřednější znalkyni v oblasti duchovního uvažování.
Kniha mystických příběhů proslulého chasidského cadika. Třebaže v nich najdeme i motivy nežidovské, myšlenkově čerpají především z duchovní tradice chasidismu a patří k nejvýznamnějším prózám pod jejím vlivem napsaných.
Ponořte se do života a díla Johna Deea, renesančního matematika a „kouzelníka královny Alžběty“! György E. Szőnyi přináší analýzu renesančního okultismu a jeho místa v evropských kulturních dějinách.
Stanislav Grof se věnuje mnohdy tabuizovanému tématu: umírání a smrti. Sleduje podobnosti změněných stavů vědomí a „zážitků blízké smrti“ a popisuje jejich terapeutické uplatnění.
Na základě sledování cykličnosti času a pozorování opakujících se jevů na obloze, především pak z pozorování babylónských astrologů, vzniklo učení o věčném návratu. Také numerologie zastává představu, že vše se děje rytmech a cyklech.
Kniha, jejíž název je inspirován závěrečným veršem
81. žalmu, seznamuje čtenáře srozumitelnou formou
se židovským mysticismem a na konkrétních
příkladech dokládá, jak jej lze aplikovat i v každodenním
životě.
Odpradávna se lidé zajímali o svůj osud a snažili se nahlížet do budoucnosti prostřednictvím celé řady rozmanitých věšteckých metod. Některé z nich se dodnes těší velké oblibě, především astrologie, věštění pomocí tarotových karet a numerologie.