Originální "učebnice", jakou jste ještě neviděli. Pamatujete na školní dějepis? Vždycky končil druhou světovou. Jenže právě to, co nás v dějáku nenaučili, ovlivnilo naše životy nejvíc.
Bitva u Courtrai, kterou v roce 1302 svedlo flanderské vojsko s vojskem francouzského krále Filipa Sličného, se v 19. století stala klíčovou součástí nejprve belgické a posléze specificky vlámské „národní“ paměti a svůj význam si drží dodnes.
Poprvé se Frida Grünfeldová objevila v policejních záznamech na jaře 1931. Byla Židovka a prostitutka, navíc podezřelá ze špionáže. Co vše Frida zažila před válkou i během ní? Její vnučka, novinářka Nina Grünfeldová, osudy své babičky rozklíčovala.
Cesta za svobodou vedla peklem.. Příběh Hany Sternlicht v sobě zrcadlí úděl židovského obyvatelstva českých zemí 20. století. I větve její rodiny brutálně uťal holokaust.
Král Jiří z Poděbrad nevládl dlouho, dožil se jen 51 let – a to ještě o první třetině jeho života nevíme skoro nic. Přesto se po něm jmenují školy, ulice a náměstí.
Karel Engliš pocházel z chudé rodiny ve Slezsku. Díky svému talentu, píli a houževnatosti se vypracoval na předního československého národohospodáře. Nespokojil se však jen s akademickou půdou, ale snažil se své názory a teorie prosadit v praxi.
Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno
mrtví.
Tesařova studie Mnichovský komplex, pocházející z roku 1989 a určená původně pouze pro okruh přátel, nastavuje zrcadlo především stereotypům a hluboce zakořeněným mýtům v české národní sebereflexi.
Náboženství bylo od pradávna nedílnou součástí každodenního života. O tom, jak vypadalo náboženství starých Izraelitů, nám dává představu především Starý zákon, v posledních desetiletích však můžeme své poznatky čerpat i z přibývajících archeologických nálezů.
Historik Jan Rychlík byl v době rozpadu Československa poradcem tehdejšího předsedy české vlády Petra Pitharta a dramatická jednání mezi slovenskými a českými politiky tedy sledoval z bezprostřední blízkosti.
Neúnavný badatel a výjimečný autor literatury faktu Karel Pacner text rozsáhlého diptychu, ve kterém podává strhující obraz světové špionáže od počátku 20. století do dneška, do poslední chvíle aktualizoval. Především na základě nově zjištěných skutečností z tajných archivů.
Kubánská raketová krize. Třináct dnů od 16. do 28. října 1962, kdy se lidstvo ocitlo pod bezprostřední hrozbou jaderné zkázy. Dramatické události mezi Moskvou a Washingtonem vyvolané tajným rozmístěním sovětských jaderných raket na Kubu.