Rozhovor, který na podzim 2013 vedl s papežem Františkem jeho spolubratr a redaktor známého italského čtrnáctideníku Civilta Cattolica P. Antonio Spadaro SJ.
Netradiční biografie propojuje vzpomínky pamětníků s dokumenty z pasťáků, soudů, léčeben. Součástí je rozhovor s básnířkou, který se uskutečnil rok před její smrtí. Vzniká tak detektivka života, kde o tom, kdo byla V. Čerepková, rozhodne sám čtenář.
Autor se v knize "Vyšehradský hřbitov" pokusil o jakýsi výběr 164 snad nejzajímavějších jmen z osobností pohřbených na tomto hřbitově. U každého ze slavných nebožtíků uvádí několik slov o jeho životě a osudech.
Kniha představuje v pestré koláži různorodých textů a unikátních fotografií veřejnou i soukromou tvář divadelního a televizního režiséra Zdeňka Potužila, klíčové osobnosti dnes již legendárního Divadla na okraji.
Paměti břevnovského opata Anastáze Opaska (1913-1999), kněze, básníka, duchovního průvodce mnoha osobností česká kultury a jedné z nejvýznamnějších osobností české katolické církve druhé poloviny 20. století.
Známý haškolog Radko Pytlík vzpomíná na letité schůzky s Bohumilem Hrabalem, jimž se říkalo "hospodská Sorbonna". Jeden z nejvzdělanějších evropských duchů vedl v hospodách debaty o umění, filozofii a literatuře.
Monografie Jiřího Zizlera přináší interpretaci díla českého básníka Ivana Diviše (1924—1999) a je první syntetickou prací věnovanou tomuto významnému autorovi.
V této knize se čtenář seznámí s osudy slavných umělkyň, které zazářily v trysku minulého století a přesto se dočkaly trpkého konce, ať už z důvodu nemoci, osamocení, nezájmu okolí či zákazů někdejšího světového fenoménu.
Publicista a spisovatel Jan Vávra byl jedním z lidí, kteří stáli u zrodu televize Nova. Ve svých vzpomínkách se vrací k okolnostem samotnému vzniku naší první soukromé televize, líčí její zrod, počáteční potíže i fenomenální úspěch.
Kniha svým názvem navazuje na Divišovu básnickou knihu Odchod z Čech - tentokrát však nejde o sbírku básní, ale o výbor z korespondence, a to z let 1989 až 1996.
Osmý svazek studijní řady Acta Reformationem Bohemicam Illustrantia - překlad nejdůležitějšího textu, který vzešel ze styků reformátora Martina Luthera a českých utrakvistů na počátku dvacátých let 16. století.
Obsáhlá životopisná freska, mapující životní souvislosti výrazné osobnosti první republiky, bytostného křesťana a demokrata, sekretáře Akademické Ymky a účastníka protinacistického odboje.
Jako určitý pandán ke slavným, a českému čtenáři dobře známým, pamětem španělského filmového režiséra Luise Bunuela Do posledního dechu, vyšly na počátku 90. let vzpomínky jeho ženy Jeanne, vzešlé z rozhovorů s mexickou novinářkou Marisol Martín del Campo.
Monografie je prvním uceleným představením Zdeňka Bonaventury Bouše OFM (1918-2002), jednoho z nejpozoruhodnějších českých teologů druhé poloviny 20. století.
Kniha, kterou napsal Masarykův spolupracovník, diplomat Vladimír Vaněk na přelomu čtyřicátých a padesátých let, spojuje osobní svědectví a zaujetí autorovo se snahou o vylíčení objektivního Masarykova životopisu.
Kniha je zpracovaná ve formě rozhovoru, tedy dialogu, který je prazákladem demokratické společnosti již od časů starého Řecka. Na základě konkrétních postojů rozebírá současnou politickou scénu.
O svých kořenech, obavách o to nejcennější a o smyslu svého života vyprávěla přední česká herečka Věra Galatíková v citovém rozhovoru se spisovatelkou Zuzanou Maléřovou.