Své první oficiálně vydané básnické sbírky se Jan Burian dočkal až roce 1990. Její název byl odvozen od stejnojmenného hudebního alba a do sbírky autor zařadil tři soubory textů vzniklých v 70. a 80. letech.
Po básnické prvotině Nucený výsek (2003) a prozaickém debutu Und (2005) vychází sbírka širokoúhlých, narativních básní, v nichž Rychlý člověk v návalu siderodromofilie zpytuje svůj pocit domova ve vlaku do Říma.
Rozsáhlý výbor z díla jednoho z nejlepších japonských básníků, "božího člověka" Kobajašiho Issy (1763-1827). Jeho haiku, zaměřená převážně na přírodní motivy, jsou považována za "momentky absolutní komunikace". Dvojjazyčné vydání.
Volný cyklus básní, které předkládá tato kniha a jež překvapují ironickým, přesto velmi jemným citem pro malá lidská dramata na pozadí nepastorální krajiny z hranice trojí kultury, krajiny dolnoslezských Sudet.
Tato sbírka zahrnuje básně z období 2002–2004 a je autorovým knižním debutem. Témata sbírky jsou tradiční, nicméně prostřednictvím pestré a bohaté obraznosti se smyslem pro detail je autor uchopuje neotřele.
