Tato kniha je vzrušujícím, úchvatným i jímavým příběhem dívky, která prožila dvacet dva let v daleké Amazonii, uprostřed jednoho z posledních přírodních národů. Bělošky, která byla jako dítě v roce 1937 unesena indiány.
Lidé různých kultur i dob si vyprávějí mýty a příběhy. Čím to je,
že tato vyprávění mají tak podobnou strukturu? Co to vypovídá
o lidské mysli, morálce i o světě vůbec?
Mýty o stvoření je možno považovat za nejdůležitější ze všech mytologických vyprávění, neboť tyto motivy se dotýkají základních otázek a problémů lidského života a dávají odpověď na nejdůležitější otázky lidské existence.
Všichni lidé všech dob si dávají jména, mají vymezenou rodinu a příbuzné, dávají si dary, zdobí svá těla, pečují o vlasy, počítají, užívají gest, zhotovují nástroje, dělí si mezi sebou práci, znají zákony, truchlí či nějak „tancují“.
Mezinárodní bestseller, který obletěl celý západní svět – od Ameriky, přes Velkou Británii, Itálii, Španělsko, Portugalsko, Francii, Německo, Slovensko až po Skandinávii – a všem rodičům, kteří si nevědí rady s výchovou svých ratolestí, otevřel oči…
Kniha představuje jedinečný pokus o rekonstrukci slovanské mytologie a slovanského náboženství. Giesztor v ní zkoumá panteon slovanských bohů, rituály spojené s jejich uctíváním, včetně střetávání se slovanských náboženství s křesťanstvím.
Publikace poutavě a uceleně představuje jednu z nejtemnějších kapitol moderních světových dějin: likvidaci osmanských Arménů – aghet – mladotureckou diktaturou.
Jak je možné, že právě Etiopie dává světu tolik skvělých vytrvalostních atletů? Mladý antropolog se vydává do této africké země, aby se tu více než rok věnoval terénnímu vědeckému výzkumu ve svém oboru přímo mezi špičkovými běžci.
V Africe strávil Emil Holub celkem jedenáct let. První cestu vykonal v letech 1872–1879 zcela sám a s nedostatečným vybavením i finančním zabezpečením. Druhou absolvoval v letech 1883–1887 v čele rakousko-uherské expedice.
Přítomnost Čechů a Slováků zaznamenáváme na samém jihu afrického kontinentu v průběhu několika posledních století. Osudové příběhy některých z nich autor osobně zaznamenal a nyní je předkládá v této publikaci.
Unikátní obrazová publikace předního české odborníka Mnislava Zeleného Atapany přináší souhrnný pohled na život jihoamerických indiánů. V knize je zastoupeno 217 etnik všech kulturních areálů v různě obsáhlých heslech s důrazem na specifika.
Publikace je souborem základních informací o aktuální situaci více než pěti desítek evropských etnik bez vlastního státního útvaru a regionálních jazyků.
Na rozdíl od jiných antropologických studií zaměřujících se převážně na východoslovenské osady zvolil Jan Ort jako cíl svého terénního výzkumu obec s reputací „bezproblémového soužití“ mezi jazykově i etnicky heterogenními obyvateli.
Role žen v islámské civilizaci se velmi liší od jejich postavení v naší společnosti. Ženy musí žít podle doktríny, která je založena na příkazech Alláha v koránu a na slovech a činech Mohameda v hadísech a síře – jeho životopise
Kniha klasika sociologie a etnologie, patřícího do tzv. Durkheimovy školy, z roku 1925 významně ovlivnila vývoj sociální antropologie a patří k povinné četbě řady oborů.