von Franz, Marie-Louise

Marie-Louise von Franz ve své klasické studii rozpracovává Jungův koncept puer aeternus – archetyp „věčného chlapce“, který zůstává psychicky uvězněn mezi fantazií a realitou a vyhýbá se plnému vstupu do dospělého života. Tento vzorec ovlivňuje vztahy, rozhodování i schopnost závazku a je jedním z klíčových témat analytické psychologie.

Autorky zkoumají symboliku grálu, jeho vztah k alchymii, křesťanské mystice, keltským mýtům a pohádkám. Přibližují historický vývoj legendy, její propojení s artušovskými příběhy a archetypový význam hledání grálu jako cesty k duchovnímu poznání.

Mýty o stvoření je možno považovat za nejdůležitější ze všech mytologických vyprávění, neboť tyto motivy se dotýkají základních otázek a problémů lidského života a dávají odpověď na nejdůležitější otázky lidské existence.

Pohádky zobrazují univerzální funkce psýché, ale přitom neobsahují žádný individuální materiál. Primitivní pohádky – na rozdíl od pohádek moderních – obsahují zkušenosti našich předků, které získali při setkání s archetypickým světem.

Třetí díl studie rozdělování a spojování duševních protikladů v alchymii charakterizuje hermeneutická práce přibližující současnému člověku symboliku, jejíž pomocí chtěl autor „popsat či zformulovat religiózní prožitek ...

Žačka C. G. Junga interpretuje pohádková vyprávění na základě jednotlivých archetypů hlubinné psychologie.

Jung kdysi řekl, že pokud chce někdo důsledně interpretovat pohádku, bere na sebe úkol natolik náročný, že po jeho splnění musí nastoupit na přinejmenším týdenní dovolenou.

Dlouholetá spolupracovnice C. G Junga se v knize zabývá psychologickým pozadím věšteckých technik a významem smysluplné náhody.

Mýty o stvoření z pohledu hlubinné psychologie.