Třetí cesta Františka z Assisi
Všimli jste si, že František z Assisi, na rozdíl od svatých učitelů církve, na obrazech většinou nedrží knihu? Že nedrží kostel ani řeholi jako třeba Basil nebo Benedikt?
Studie O filosofii dějin (vydaná anglicky v New Yorku roku 1957 a francouzsky v Paříži roku 1959) je jediný spis, který Jacques Maritain (1882–1973) věnoval výslovně filosofii dějin.
Kniha přináší novou, v českém prostředí první monografickou interpretaci myšlení Friedricha Schleiermachera prostřednictvím kategorie zprostředkování. Tuto kategorii ukazuje u Schleiermachera jako svorník (pohybu) myšlení a bytí, logiky a ontologie.
Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí.
Pokračování prvého dílu „Život v Duchu svatém“ je celé věnováno závěrečné části stezky, kterou je plný a vědomý návrat do života v Bohu. Křesťané tomuto završení stezky říkají výstup k Otci, hinduisté uvědomění brahman a buddhisté Buddhovo nezrozené.
Publikace Diktatura versus naděje, připravená předními odborníky, mapuje pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948–1989 ve všech aspektech a historických souvislostech.
Leitmotivem studie, jak už bývá v této společenskovědní disciplíně zvykem, je otázka, tentokrát směřující k tomu, zda není skutečná duchovní a filosofická inspirace spíše záležitostí myslitelů nebo světců žijících na okraji společnosti?
