Výchozím bodem publikace je emancipační potenciál ženských protagonistek moderny a Bauhausu, jejich role a úspěchy na příkladech z České republiky, Německa, Polska, Maďarska a Estonska v posledních více než sto letech.
Kniha sleduje vzájemné vztahy mezi architekturou a politikou v období rekonstrukce demokratické republiky po roce 1989, která zároveň musela reagovat na nové lokální i globální okolnosti: rozdělení Československa, vstup do Evropské unie apod.
Kniha 20 + 1 Nejzajímavější koncertní stavby světa jako inspirace pro Prahu, jejímiž autory jsou Zdeněk Lukeš a Josef Pleskot, představuje dvě desítky moderních koncertních a operních budov.
Michael Třeštík ve své autobiografii vypráví o dobách dávných i nedávných. Ať už jeho ambice omezovala politická situace či pandemie, vždy měl potřebu (nejen) sám sobě něco dokazovat.
Výtvarná škola Bauhaus se zrodila v krátkém meziválečném období a působila pouhých čtrnáct let, za tu dobu se jí však podařilo zcela proměnit tvář moderny.
V devadesátých letech 19. století se v Praze, podobně tomu bylo v Mnichově, Vídni či Berlíně, rozvinula činnost spolku mladých umělců, který vznikl jako „secese“ (odštěpení) z tradičních uměleckých struktur.