Nejprodávanější tituly - září 2023
filosofie a náboženství

Co cítíme, když se začne mluvit o sociální třídě? Rozčílení, rozpaky, stud? Máloco prozradí naši třídu tak, jako typ emoce, kterou pocítíme, když se třída objeví jako téma hovoru.

Kniha se zabývá vývojem africké filosofie společnosti. V návaznosti na české myšlení předkládá perspektivu, jež umožňuje komplexněji pochopit začátky tamního filosofického myšlení, jeho situaci v koloniální a postkoloniální éře.

Tato provokativní kniha sleduje zánik akademických svobod v kontextu měnících se představ o účelu univerzity a povaze vědění a je výzvou a voláním do zbraně za sílu akademického myšlení.

Ve svém nejnovějším eseji Avonam („jejich vina“) se rabín Efraim K.Sidon věnuje tématu, které již více než sto let představuje ohnisko sváru uvnitř tradičního judaismu.

Moderní člověk, tvrdí Karl Löwith, pohlíží na svět zároveň okem víry i okem rozumu, a jeho vidění dějin je proto nevyhnutelně zkreslené.

Své rozsáhlé válečné zkušenosti s tříděním a interpretací zpravodajských informací zúročil Austin při výuce po roce 1945, kdy se začal věnovat vlastním tématům.

Tereza Matějčková ve své nejnovější knize nabízí víc než dějiny pojmu nebo tematické čtení odkazu známých myslitelů – svěží pohled na nově položenou otázku po sebepřijetí a růstu.

Profesor Achille Mbembe patří k současným nejvýznamnějším africkým filosofům. Pochází z Kamerunu, nyní působí na University of the Witwatersrand v Jihoafrické republice. Jeho kniha poskytuje filosofickou genealogii konceptu černošství.

Vysoké hodnocení tělesnosti je jedním z nejnápadnějších rysů, které křesťanství vneslo do kultury a myšlení pozdní antiky. Víra v Boha, který se vtělil, měla přitom vliv také na představu o člověku.

Kde najít radost? Odkud získat sílu? Jak čelit různým strachům? Jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka? A co si počít s depresivními myšlenkami, které se stále vracejí?