Cäcilie „Zilli“ Reichmannová, také Zilli Schmidtová (1924–2022), pocházela z rodiny německých Sintů. V „cikánském táboře“ v Osvětimi-Březince se jí v letech 1943–1944 podařilo díky krádežím a kontaktům s kápy chránit své blízké.
Silné memoáry Tovy Friedmanové, jedné z nejmladších přeživších z Osvětimi, sledují cestu jejího dětství během holokaustu, protkanou zážitky blízké smrti v židovském ghettu i v nacistickém pracovním a koncentračním táboře.
Autentické, dosud neznámé a působivé svědectví o Pražském povstání i o úpadku třetí republiky a trvalém nárůstu násilí, které vyústilo v tragédii února 1948.
Kniha začíná pohledem na vázu stojící na stole. Jak je možné, že vidím vázu, a ne barevné skvrny? Jak je možné, že se mi představuje jako věc s vnitřkem a zadní stranou, třebaže ty jsou před mým pohledem skryté? Co všechno mi o sobě váza říká?