Publius Vergilius Maro (70 př. n. l.–19 n. l.), nejvýznamnější římský básník tzv. zlatého období římské literatury, vytvořil epos Aeneis na přání císaře Augusta.
Potulný japonský básník Nanao Sakaki (1923–2008), souputník a přítel Garyho Snydera a Allena Ginsberga, představuje nepříliš známou tvář Japonska mimo svou rodnou zemi. Výbor poezie v překladu Jiřího Weina.
Mešuge dům je nejen intimní vyznání ženy–básnířky ale i metafora Érecu, obraz židovského státu, domova, jenž je sice bezpečným, familiárním zázemím, jehož existence je však neustále ohrožena, zevnitř i zvenku.
Jedna z největších básnických sbírek 20. století, vpravdě kultovní Kvílení, vychází poprvé v češtině v samostatném svazku - v klasickém překladu Jana Zábrany, který mohutně ovlivnil i moderní českou poezii. 2. svazek edice angloamerických básníků.
H. M. Enzensberger v básnické sbírce Fúrie mizení prohlubuje svoje skeptické postoje vůči technickému a společenskému pokroku, vůči velkým ideám a ideologiím, přičemž reflektuje civilizační šum, postupující entropii, děsivou všednodenní šeď.
Henry Chinaski, Bukowského alter ego, se v románu Ženský objevuje v roli stárnoucího uznávaného spisovatele, a jak už napovídá sám název, prochází celou řadou vztahů s příslušnicemi opačného pohlaví (adjektivum "něžný" v tomto případě není na místě).
Dvojjazyčná verze žalmů v českém překladu Viktora Fischla s výběrem Rašiho komentářů. Česko-hebrejské vydání s výborem z Rašiho komentářů. Rašiho komentáře přeložili Ivan Kohout a Jan David Reitschlager.
Čtyři slavní japonští básníci 17.-19. stol.etí v jedné knize! “Zenový filosof a estét” Bašó, “boží člověk” Issa, “malíř a intelektuál” Buson a “piják a poutník” Santóka a výběr z jejich haiku v překladu Antonína Límana.
V Prorokovi nabízí Chalíl Džibrán mapu pro cestu životem. Díky němu si totiž můžeme už nyní a bez zbytečného bloudění osvojit to, co bychom se jinak dozvídali až mnohem později – anebo taky vůbec. Umíte si představit, o co lepší život vás čeká?
Pustá země je pravděpodobně nejvlivnější básnickou skladbou 20. století, přinejmenším v kontextu anglofonní poezie. T. S. Eliot ve své útlé knize z roku 1922 zcela mimořádným způsobem navazuje na několikatisíciletou tradici světové literatury.
Výbor Bubásně z díla německého básníka Christiana Morgensterna vznikl ve spolupráci překladatelů Jany Pokojové a Jana Januly a ilustrátorky Karoliny Žitné.
Ačkoli se Jack Kerouac proslavil především jako prozaik, psal také vynikající poezii – mnozí literární historici jsou dokonce toho názoru, že Kerouacovy básně jeho prózu co do kvality předčí.
Selma Merbaumová se narodila v Černovicích roku 1924 do židovské rodiny a zemřela v pracovním táboře Michajlovka na Ukrajině roku 1942. Dnes je řazena k trojici vynikajících německy píšících básníků Bukoviny, vedle Rosy Ausländerové a Paula Celana.
Obsáhlá báseň Garyho Snydera. Mýty a texty Garyho Snydera (*1930) vyšly poprvé v roce 1960. Dnes je můžeme směle zařadit do stejné roviny jako Eliotovu Pustinu, Poundova Cantos či Williamsův Paterson.
Kniha Listy trávy je první český překlad původního vydání Leaves of Grass (1855) Walta Whitmana. Obsahuje i pasáže, které v pozdějších vydáních sám básník vyškrtal nebo poupravil.
Sbírka básní a krátké prózy o přežití. O lásce a ztrátě, násilí a zneužívání, o ženskosti. Kniha je rozdělena do čtyř kapitol a každá má jiné poselství. Jedna se snaží léčit zármutek, jiná zase bojuje s všudypřítomnou bolestí.
