Kniha se zabývá dosud spíše opomíjenou problematikou služebních cest do zahraničí v éře lidově demokratického a posléze socialistického Československa. Součástí publikace jsou dobové fotografie.
Vědce považuje dnešní společnost většinou za ty „dobré“: jsou vzdělaní, odvážní a přicházejí s nápady a objevy, které mohou změnit naše životy k lepšímu.
Co se s vámi děje při pití kávy? Působí čokoláda opravdu jako afrodiziakum? Jak fungují takové drogy jako alkohol a cannabis? Hrála psychedelie roli v evoluci člověka?
HANNAH ARENDTOVÁ (1906-1975) se ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení.
Předkládaná kniha odhaluje a srovnává, jakými způsoby se vytváří mocenské hierarchie v postkoloniálních společnostech. Zároveň se pokouší tyto hierarchie dekonstruovat, tedy odkrýt jejich výchozí předpoklady i následky.
Na otázku “co je nového ve společnosti” odpovídají novináři, zvědaví sousedé, nebo sociologové. Poslední jmenovaní se během 20. století snažili vysvětlit třídy, elity či problémy měst. Co však tyto velké teorie říkají o nás?
Vyplácí se spolupracovat a je důvěra v jiné lidi racionální? Je člověk homo economicus? Jak se vůbec mohla zrodit lidská komunikace? Produkuje evoluce zákonitě sobce?
