I přes omezení kontaktů po roce 1948 lidé museli – a také chtěli – v rámci svých pracovních povinností cestovat do zahraničí, a to i do zemí nepatřících k východnímu bloku. Rozsáhlá monografie přibližuje systémové struktury, v jejichž rámci se takovéto cesty konaly, i konkrétní příběhy lidí pracujících pro československý stát mimo jeho vlastní území.