Znali jsme jen mlčení. Moji prarodiče z matčiny strany o své
zkušenosti z doby druhé světové války nikdy nemluvili. A my
si kolem nich utvořili vlastní legendy...
Noa Tishby poutavě popisuje vznik, vývoj i současnost své země a umně splétá rodinné a osobní zkušenosti s útržky historie a politiky. A předkládá obraz Izraele tak, jako to možná dosud ještě nikdo neudělal.
Kočičí oko je kouzelná skleněnka, která mění svět.
Z dívky, která se skrze ni dívala, vyrostla uznávaná
malířka, jejíž život i dílo silně poznamenaly zážitky
z dětství a dospívání.
Na jaře roku 1930 musela dvanáctiletá Taki jako většina chudých venkovských děvčat jít do služby. Nyní téměř devadesátiletá píše své vzpomínky na dobu strávenou v maloburžoazní domácnosti pana Hiraie v „malém domě“ na předměstí Tokia.
Autor, který je synem židovských rodičů, rekonstruuje osobní a intelektuální genezi dvou mužů, kteří stáli u zrodu myšlenek genocidy a zločinů proti lidskosti. Oba, aniž by o sobě věděli, studovali na téže univerzitě u stejných profesorů ve Lvově.
