Tzv. pseudoabelárdovská korespondence vychází ze sbírky nazvané Listy dvou milenců a obsahuje 116 středověkých milostných dopisů, asi z 12. století. O jejich autorství se dodnes vedou spory.
Kniha je nejvýznamnějším dílem Oty z Freisingu. Zahrnuje dějiny světa od stvoření, biblické a starověké období (zde čerpal ze starších autorů, např. Orosia, Jeronýma či Eusebia), které dovedl až do své současnosti.
Kniha vyznačující se poutavou formou a poetickým jazykem hledá cestu ke kultuře a mentalitě středověku prostřednictvím mytologických a dobrodružných vyprávění, která vznikala kolem základní osy pověsti o zakleté Meluzíně a rytíři Raymondinovi.
První díl Katalogu listin zahrnuje zpracování 1 005 jednotek této kritické edice veškerého bohemikálního diplomatického materiálu pro období od návratu Václava II. do Čech až do jeho české královské korunovace v roce 1297.
Rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století.
Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci.
Průvodce je určen pro širokou veřejnost, která má zájem se blíže seznámit s dobou a uměleckými artefakty konce třináctého a prvních desetiletí čtrnáctého století ve střední Evropě a Českém království především.
Kniha patří ke klasickým dílům historické literatury druhé poloviny 20. století. Bachtin v ní prostřednictvím Rabelaisova románu Gargantua a Pontagruel objevil téma karnevalu, světa převráceného naruby, zábavy, narážek a veselosti.
