Jako dlouholetého divadelního praktika a teoretika ho zajímá, jaký vliv mají tyto tendence na oblast divadla a herectví zvlášť i jak se projevují v příbuzných uměních.
Kniha je volným pokračováním úspěšného titulu Slavná světová filmová klasika a obdobně jako její předchůdkyně obsahuje rozšířené recenze na více než 100 filmových titulů.
Nově vydaná kniha Václav Boštík, O něm a s ním publikovaná ke stému výročí narození Václava Boštíka. Přítomný svazek se skládá z písemných projevů a rozhovorů Václava Boštíka a širokého výběrů textů o něm.
Publikace se zabývá tématem reflexe problematiky sociálních, kulturních a hospodářských proměn na českém venkově v poválečném pětadvacetiletí, a to prostřednictvím analýzy hrané filmové tvorby.
Pro pochopení originality Tylova přístupu k hereckému souboru a dramaturgii užívá autorka srovnání s jeho dobovým protipólem, významným hercem a romantickým dramatikem J. J. Kolárem (1812–1896).
Publikace o zpracování černobílé fotografie. Jedná se o kompaktní tvůrčí učebnici, ve které jsou uvedena základní historická data, nejznámější autoři, rozdělení a popisy přístrojů, druhů fotografie, materiálů a různých fotografických technik.
Autor úspěšné Scénologie krajiny chce tentokrát porozumět tomu, čemu se říká předvádět se, hrát to na někoho, předstírat, klamat, čemu se říká životní divadýlka, čemu se říká udělat někomu scénu atd.
Publikace představuje dosud málo známý konvolut architektonického díla 20. století v Hradci Králové, jejichž autory jsou příslušníci rodu architektů Rejchlů.
První monografie o díle kultovní postavy české výtvarné kultury a literatury Bohuslava Reynka. Přináší reprodukce jeho grafických cyklů, kreseb, maleb i experimentálních nátisků. Výměrově je představeno i jeho literární dílo.
Tradiční ročenka české architektury představuje nejzajímavější realizované projekty českých architektů z let 2009-2010. Mapuje události v architektuře a designu za toto období.
Kniha představuje všechny dosud známé fotografie uložené ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně, Slováckého muzea v Uherském Hradišti a Národního muzea v Praze, které Erwin Raupp pořídil během svého pobytu na Moravském Slovácku v roce 1904.
Na základě pozorování tristního stavu českých obcí a krajiny se architekt Michal Šiška rozhodl systematičtěji zabývat ohroženým nezastavěným prostorem mimo sídla, tedy "kulturní krajinou".
