Autobiografický román starší
sestry dvou slavných bratrů – Isaaca
Bashevise a Israela Joshuy Singerových –
vyšla poprvé v jidiš v roce 1936, později
byla autorčiným synem přeložena do
angličtiny.
Knižní rozhovor s nestorkou české vizuální poezie Bohumilou Grögerovou (1921–2014), který vedla ještě před autorčinou smrtí grafická designérka Barbora Toman Tylová. Obrazový doprovod tvoří černobílé dokumentární fotografie z návštěv básnířky.
Známý haškolog Radko Pytlík vzpomíná na letité schůzky s Bohumilem Hrabalem, jimž se říkalo "hospodská Sorbonna". Jeden z nejvzdělanějších evropských duchů vedl v hospodách debaty o umění, filozofii a literatuře.
Monografie Jiřího Zizlera přináší interpretaci díla českého básníka Ivana Diviše (1924—1999) a je první syntetickou prací věnovanou tomuto významnému autorovi.
Virginia Woolfová patří k literárním ikonám dvacátého století: málokdo měl na vývoj moderní prózy větší vliv než ona. Proč tomu tak je, ukazuje výmluvně přední britská kulturní historička Alexandra Harrisová.
Kniha básníka, esejisty, překladatele, editora a autora pohádek Jana Vladislava (1923-2009) patří k nejdůležitějším novodobým českým literárním dílům psaným na deníkovém půdorysu.
Legendární svazek dopisů, v nichž je zakódována celá autorčina duše. Ta z nich vychází jako bytost nadmíru citlivá a statečná. Dopisy byly vybrány tak, „aby ze všech listů zaznívala horoucí nota lidské lásky.
Jméno Agatha Christie zná celý svět. Geniální autorka mnoha slavných detektivních románů, která stvořila takové postavy jako Hercule Poirot a slečna Marplová. Ale kdo skutečně byla?