Vysoké hodnocení tělesnosti je jedním z nejnápadnějších rysů, které křesťanství vneslo do kultury a myšlení pozdní antiky. Víra v Boha, který se vtělil, měla přitom vliv také na představu o člověku.
Parmenidés, filozof z 5. století př. n. l. je známý tím, že vynalezl princip nekontradice a několik základních pojmů západní filozofie, jako jsou bytí a nebytí. Parmenidés a dcera Slunce zve malého čtenáře prostřednictvím vyprávění do příbytku pravdy
Kdysi veškerý život v univerzu znal Květ života jako vzorec stvoření – geometrický tvar, který nás přivádí do fyzického bytí a vyvádí z něj. Pak jsme z velmi vysokého stavu vědomí upadli do temnoty a zapomněli na to, kým jsme byli.
Posvátný vzor Květu života, primární zdroj všech fyzických forem, je v tomto druhém svazku prozkoumáván ještě do větší hloubky. Skrze podrobné geometrické mapování autor ukazuje, jak je tento zdánlivě jednoduchý vzor Květu života obsažen ve stvoření
Tato kniha osloví nejen odborníky, ale i studenty a širší veřejnost jakožto stručný a výstižný úvod do myšlení jednoho z největších politických myslitelů dvacátého století.
Iónské archaické kosmologie patří mezi nejstarší výklady univerza. Představují pojetí Země, nebe a nebeských těles, které předložili na počátku filosofie v 6. století př. Kr. iónští myslitelé: Míléťané Thalés, Anaximandros a Anaximenés, ...
Dějiny jednoho z nejvýznamnějších církevních a rytířských řádů, který v dobách svého největšího rozmachu sehrál významnou roli na poli zdravotní péče, christianizace, diplomacie, vzdělanosti, hospodářského rozvoje a obchodu.
