Reprezentativní výbor poprvé v češtině uvádí dílo ruské básnířky, které mohlo být objevováno doma i v zahraničí teprve po pádu sovětského režimu. Autorka strávila více než dvacet let života v sovětských gulazích a další léta ve vyhnanství.
Publikace nabízí 14 zveršovaných pohádek ze Špalíčku pohádek od Františka Hrubína z roku 1968 a je určena pro děti předškolního a mladšího školního věku.
Děti trnou a matky neví. Jeden z nejsilnějších básnických debutů posledních let: Alžběta Michalová (1991) napsala sbírku rodinných žalozpěvů, nářků i výkřiků nad vlastním dětstvím, vystavila křehký a krutý účet matce a otci. …
Básně Karla Urianka se nacházejí na zvláštním řezu mezi vypjatými životními okamžiky, které zachycují a jejich přesným strohým záznamem. Výbor celoživotního díla.
Základním živlem Maděrových nových básní je voda, pralátka a životodárné prostředí, svou působivostí tolik podobná času a dějům, kterými jsme zde na zemi unášeni. Filtr, nastavovaný neodolatelnému plynutí, může zachytit vzácný sediment – báseň.
Jsou to záhady v tom zvířecím světě. Tak například netušíme, proč se pštrosice parádí tak velice anebo proč sýkorky nestartují motorky. Možná se snad také ptáte, proč v poušti velbloudi vůbec nikdy nebloudí.