Monografie o Pavlu Brázdovi mapuje práci tohoto v ústraní tvořícího umělce, jehož dílo se dostalo do povědomí kulturní veřejnosti teprve po Sametové revoluci a do stálé expozice moderního umění NG v Praze až v roce 2000.
Zpřístupnění sochařského díla Otto Gutfreunda z období expresionismu, kubismu (1911-4 )a poválečného období ze sbírky Jana a Medy Mládkových v Museu Kampa.
Technika, funkce, styl a kontext italské kresby vrcholné renesance a manýrismu podpořeného v letech 2020–2022 Grantovou agenturou České republiky, je katalogem stejnojmenné výstavy.
Psi milujeme pro jejich veselou povahu a přátelskou společnost, kterou nám nezištně poskytují. „Pes v umění“ je osobitá sbírka obrazů a ilustrací psů vytvořených umělci z celého světa.
Tvorba Zbyňka Sekala (1923–1998) se v mnohém vymyká nejen českému, ale i světovému sochařství. Vyrůstá ze středoevropské modernistické tradice a svými východisky se dotýká principů, které jsou příznačné východní vizuální kultuře, především japonské.
Figurína malířské panny naslouchající Allenu Ginsbergovi, hrající si s bratry
Čapky, jako postava obrazu Františka Kupky, společnice Vítězslava Nezvala či
Jiřího Koláře, ale také jako Salome nesoucí hlavu svého tvůrce – samotného
malíře.
Na současné výtvarné scéně lze najít jen málo autorů, kteří zůstávají věrní jednomu a navíc tak tradičnímu námětu – portrétu, jak to již přes dvacet let činí Ivana Štenclová.
