Sozanského kniha dokumentuje jeho tvorbu, zahrnující kresby, grafiku, oleje, plastiky a koláže od 70.tých let minulého století až po nejnovější práce. Rozsáhlá je textová část, dětství, dospělost, setkání s osobnostmi.
Scénář k nerealizovanému
animovanému filmu Tak i naopak čili Proč vznikají skvrny na Slunci z let 1978–1982:
soubor více než sta kreseb s podnázvem Sonáta polovičního měsíčního svitu pro při hlasy
Rozsáhlá výpravná monografie představuje poprvé v češtině zakladatele německého expresionismu a nejvýznamnějšího německého malíře 1.třetiny 20.století.
Monografie Evy Mansfeldové (1950–2016), dnes nejvýznamnější představitelky české variace konkrétního umění a svým způsobem i op artu. Malířky, jejíž originální tvarosloví je založeno na vztazích mezi geometrickými tvary a barvou.
Kniha Chrám umění: Rudolfinum je holdem výjimečné budově. Ta od svého otevření roku 1885 sloužila řadě institucí a prošla řadou adaptací. Přesto zůstává harmonickou stavbou „jakých je málo na světě, natož v moderní Praze“.
Obsáhlá monografie je věnována pozoruhodnému výtvarnému dílu Jiřího Kubového (nar. 1950), které vznikalo soustředěně na okraji veřejného uměleckého provozu.
Texty PhDr. Ludvíka Hlaváčka, které vznikaly původně jako záznamy přednášek z cyklu Socializace (v) umění z let 2007–2018, určených studentům magisterského studijního oboru Kurátorská studia FUD UJEP.
Karel Vaňura, malíř a sklář, je jedním z nejoriginálnějších tvůrců v českém umění 2. poloviny 20. století, dokládá to i tato monografie s množstvím reprodukcí obrazů, asambláží, skleněných vitrají a realizací v architektuře.
Kniha s názvem Malíři na soutoku obsahuje rozhovory s desítkou umělců, kteří v uplynulých 50 letech žili, tvořili či stále tvoří v Českých Budějovicích, Českém Krumlově a okolí.
Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Publikace, věnovaná výtvarné scéně „ruské Prahy“, se neomezuje na autorky
V pozdní modernitě se požadavek tvořivosti a originality, spojené s vytvářením něčeho nového – požadavek vyhrazený do té doby zejména umění – stal čímsi všeobecně vyžadovaným.
Publikace Hany Bilavčíkové vychází z dizertačního projektu, který se zabýval výzkumem techniky malby studentů krajinářské školy Julia Mařáka na Akademii výtvarných umění v Praze na konci 19. století.
