Druhý díl autobiografie nejznámějšího světového evolučního biologa, skeptika a ateisty se soustředí na dobu pozdějších úspěchů, kdy
autor pokračuje na cestě intelektuálního vývoje a vědeckého zkoumání.
Tato kniha nám objevuje nový a zároveň prastarý vztah k druhým lidem i k
sobě samému: dokonalé sebepoznání, vědomí, že existují dva zdroje
poznání, mozek a srdce, pochopení, že svět i lidé nutně dosvědčují
nezměrnost božích možností.
Tato část čtyřdílné antologie obsahuje Buddhovy rozpravy, písně z Théragáth, Dhammapadam, několik džátak (to vše z pálijského kánonu Tipitaka) a nekanonické Milindovy otázky.
Výpravná publikace mapující přátelský vztah dvou výrazných osobností. Prvního ledna roku 1990 pozval Václav Havel jako nově zvolený prezident do Prahy kromě papeže Jana Pavla II. a Rolling Stones také dalajlamu.
Málo známý text Ladislava Klímy vydaný na sklonku dvacátých let nejprve jako anonym. Drobná, ale úderná próza, v níž autor vede disputaci nad tématy postavení člověka v kulturním a sociálním prostředí.
Kniha se zabývá smyslem a dějinami obrazové tradice, tak jak ji uchovává a rozvíjí umění, jehož prostřednictvím ji dokážeme rozpoznávat a přijímat za svou. Zamýšlí se nad smyslem dějepisné a uměnovědné práce.
Ilustrovaná encyklopedie Bible předkládá výklad biblických příběhů, od Genesis po Zjevení Janovo, a snaží se ho přiblížit co nejširšímu okruhu čtenářů. Na textech spolupracovali odborníci z nejrůznějších církví a oblastí.
V roce 1487 vyšel v Praze u anonymního tiskaře, snad Martina z Tišnova, první český tisk žaltáře, který představuje nejstarší známý záznam čtvrtého překladu žalmů z latiny do staré češtiny.
Buddhismus je třetí největší světové náboženství a buddhistická komunita v Čechách a na Slovensku – stejně jako ve všech západních zemích – stále roste. Časopis Svět Dharmy nabízí přehled o tom, co se děje v buddhistickém životě u nás i ve světě.
Usmíváme se rádi, že? A při nejrůznějších situacích. Zkrásňuje nás to. Podněty k úsměvům bývají bohaté, pestré, tak jako rozkvetlá letní louka. Její pestrost má cosi podobného s pestrostí tváří usmívajících se lidí, i s pestrostí situací a příběhů, .
Kniha se zabývá vývojem africké filosofie společnosti. V návaznosti na české myšlení předkládá perspektivu, jež umožňuje komplexněji pochopit začátky tamního filosofického myšlení, jeho situaci v koloniální a postkoloniální éře.
Vznik první republiky s sebou přinesl obnovený zájem o „zlatý věk“ českých dějin v podobě období české reformace. Ta představovala krátce po roce 1918 fenomén jak pro církve, tak pro celý národ, protože právě na ní byl postaven prvorepublikový étos.
O posledním císařském páru Rakouska-Uherska už vyšla řada publikací a neustále přibývají další. Elizabeth Montfortová však zvolila nebývalou perspektivu – přibližuje nám duchovní život Karla a Zity Habsburských.
