Monografie o Pavlu Brázdovi mapuje práci tohoto v ústraní tvořícího umělce, jehož dílo se dostalo do povědomí kulturní veřejnosti teprve po Sametové revoluci a do stálé expozice moderního umění NG v Praze až v roce 2000.
Problém plastičnosti autor sleduje v dílech amerických minimalistických sochařů, George Segala, Zdeňka Palcra, Miloslava Chlupáče, Karla Nepraše či Stanislava Podhrázského.
Zpřístupnění sochařského díla Otto Gutfreunda z období expresionismu, kubismu (1911-4 )a poválečného období ze sbírky Jana a Medy Mládkových v Museu Kampa.
Technika, funkce, styl a kontext italské kresby vrcholné renesance a manýrismu podpořeného v letech 2020–2022 Grantovou agenturou České republiky, je katalogem stejnojmenné výstavy.
Psi milujeme pro jejich veselou povahu a přátelskou společnost, kterou nám nezištně poskytují. „Pes v umění“ je osobitá sbírka obrazů a ilustrací psů vytvořených umělci z celého světa.
Tvorba Zbyňka Sekala (1923–1998) se v mnohém vymyká nejen českému, ale i světovému sochařství. Vyrůstá ze středoevropské modernistické tradice a svými východisky se dotýká principů, které jsou příznačné východní vizuální kultuře, především japonské.
Kniha Abstraktní umění obsahuje vybraná díla českého autora, který se touto tvorbou zabývá již více než 15 let. Autor rád používá živé a syté barvy a tvoří ve stylu geometrické abstrakce a volné abstraktní malby.
Figurína malířské panny naslouchající Allenu Ginsbergovi, hrající si s bratry
Čapky, jako postava obrazu Františka Kupky, společnice Vítězslava Nezvala či
Jiřího Koláře, ale také jako Salome nesoucí hlavu svého tvůrce – samotného
malíře.
Na současné výtvarné scéně lze najít jen málo autorů, kteří zůstávají věrní jednomu a navíc tak tradičnímu námětu – portrétu, jak to již přes dvacet let činí Ivana Štenclová.
Cílem publikace, kterou v roce 2021 vydala GAVU Cheb ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i. u příležitosti stejnojmenné výstavy, není souhrnné zpracování tvorby Jaroslavy Pešicové.
Katalog obsahuje tři texty – úvodní text kurátora výstavy Petra Nedomy, a dva obsáhlé eseje, první od historika umění a architektury Christophera Longa z University of Texas v Austinu a další od historika umění Filipa Šenka.