V knize Hříchy a vášně přemyslovských králů nahlíží známý spisovatel a publicista Jan Bauer na přemyslovské krále (a jejich předchůdce knížata) nejen jako na historické osobnosti, ale hlavně jako na muže z masa a kostí.
Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944.
Publikace obsahuje výběr autorových článků a komentářů od roku 1998, které jsou doplněny dosud nepublikovanými úvahami o aktuálních politických tématech.
Autor se ohlédl ještě jednou za svou politickou dráhou a zodpověděl otázky týkající se práce vlády ČSSR zejména v době tzv. normalizace, klíčových událostí té doby a osobností, s nimiž se setkával a spolupracoval.
Felix Krumlovský, autor několika pozoruhodných knížek o české historii, si vzal na paškál celkem 35 osobností, slavných Čechů a Moravanů, aby se podíval, na některé záhady, které jsou s nimi spojeny.
Kniha, jejíž editorkou je autorka úspěšné knihy Závoj a džíny, přináší příběhy muslimských žen, které se narodily nebo strávily část svého života v Evropě. Ukazuje, jak rozličné jsou jejich životní styly, názory na svět či stupeň integrace.
Předkládaná práce usiluje o přehledné shrnutí procesu vzniku novodobých národních společenství, o postižení jeho nejzákladnějších problémů a souvislostí v evropském rámci.
Jak vznikl první zvon na světě? Jakými kouzly jsou opředeny svatovítské zvony? Proč zpívají Loretánské zvonky své tesklivé písně? Kolik zvonů je zavěšeno na Černé věži v Českých Budějovicích?
Naše země byly po tisíciletí domovem mnoha lidí. Podle jazyka a zvyklostí třídíme naše předky na Kelty, Germány a Slovany, ale oni sami si říkali jinak.
Rok 1961 je v první řadě rokem velkých příběhů. Je to rok, kdy člověk poprvé vzlétl do vesmíru, ale také rok, kdy Berlín, Evropu i celý svět rozdělila zeď.
Ty záběry obletěly svět. Pořádný chlap vylézá z vody a ochraptěle říká: „Já su tak šťastné, já su tak šťastné…“ Byl to František Venclovský Přerova, a své nepředstírané štěstí vyjádřil šťavnatou hanáčtinou.
Množství předních alchymistů a mystiků své doby, kteří působili na území dnešního Česka, je ohromující. Právě jim vděčíme za jedinečnou atmosféru magična, jež naši zemi odlišuje od ostatních.
Rytíři nebojovali jen o vlastní existenci, ale i o budoucnost Evropy, aby se kostely neproměnily v mešity a ti křesťané, kteří přežijí a nevzdají se svého vyznání, se nestali dalšími otroky „náměstka božího posla“, za nějž se sultánové považovali.