Hlavní hrdinka druhého románu Lucie Faulerové se vyrovnává s několika tragickými rodinnými událostmi, které se mohou zdát nepochopitelné, a snaží se najít jejich příčinu.
V posledním románu Pavla Hrdličky se opět přesuneme o několik století do minulosti, konkrétně do 14. století, kdy na Velikonoce probíhala v Praze pohroma na Židy.
Proč někdo ukradl z prodejní galerie nepříliš cenný obraz madony od naivního lidového umělce z 19. století, vyšetřují poručík Jiří Šubrt a jeho kolega.
Antonio jedinkrát šlápl vedle… A odnesla to Anna – Antonio nevěřil, že má na její lásku právo… a tak jí zlomil srdce! A teď, po letech, jí musí říci: „Nebo bychom mohli předstírat, že spolu chodíme…“
Vražda italského studenta, který začal navštěvovat rétorickou školu Jindřicha z Isernie, je nepochopitelná. Neměl žádné peníze ani nepřátele a v Praze byl teprve tři týdny.
Ondřej z Rohatce se usadil na hradě Jenčov, který dostal od markraběte Karla se služby, jenž mu prokázal při tažení v Itálii. Avšak ne všichni jsou z takového stavu nadšeni. Co je asi může k tomu bezvýznamnému zboží přitahovat?
Prašinu sevřel mráz, neobydlené ulice jsou zaváté sněhem. Od prvního dobrodružství Jirky a En uplynuly měsíce, přímo v tajemné čtvrti si vybudovali klubovnu zvanou Doupě a objevili prašinskou část Krchleby, ze které přichází hrozba pro celé město.
Kniha mapuje historii německého rodu na české straně Krušných hor, od prvních generací, které se v tomto drsném kraji usadily, přes násilnosti války a poválečného odsunu až po chmurný návrat dávno poté, co opuštěnou vesnici pohltí les.