Zpěvník Druhé písně Závišovy navazuje na velmi úspěšné vydání Prvních písní Závišových z roku 2008. Obsahuje akordové značky a texty 40 písní nekorunovaného knížete pornofolku. Mezi jinými jsou zde i hity Nákup, Špeditér nebo Zbyl jsem tu sám.
Vasilios Chaleplis se ve svém básnickém debutu dostává na samou hranici světů — těch intimních, které si neseme v sobě, a těch natolik vzdálených, že je navštěvujeme jen v našich nejdivočejších představách.
Jak se stalo, že si slonice spletly choboty? Po čem touží králík?Proč se vyparádily vrány? Před čím utíká kamzík? Co zjistili vlci při tanci? A co dělá žirafa, když dostane angínu?O tom všem a dalších zvířátkách vypráví tři desítky vtipných básniček.
Leporelo Kalamajka mik mik mik přináší nejmenším výběr nejoblíbenějších českých říkanek, básniček a písniček, tzv. klasiku s krásnými ilustracemi a ručním písmem čerstvé maminky a úspěšné ilustrátorky Ester Nemjó.
Sbírku Magorův ranní zpěv dělí od sbírky Magorova děťátka více než dvacet let, ale spojuje je v Jirousových básnických textech dosti výjimečná hravost, odlehčenost.
... v třetí části knihy je pomyslné jádro knihy. Zde František Dryje opouští propracovanost kratších básní první části i osobní, jímavou notu části druhé a pouští se tam, kam se pustili před nim — Karel Šebek, ale i Ivan Diviš či Jan Zábrana.
Sbírka Nade vše Bedřicha Stehna, nevšední procházka všedními dny, obsahuje šedesátku básní příběhů a příhod zralého básníka, jemuž „Nejdou z hlavy/ rozesmáté oči lidí/ které potkal/ v jejich šťastných chvílích/ nebo o kterých slyšel…“
Básně Antonína Bezděka psané na ruční papír a přímo na něm ilustrované, či doslova překreslené Václavem Stratilem, vznikaly v letech 1982–1985. Vystaveny byly polooficiálně v Brně v roce 1987, nyní vycházejí v původním rozměru i barevnosti.
Třicet let od napsání ústředních veršů sbírky Jarní chodec (Dauphin 2009) vychází Petru Mazancovi sbírka s názvem Podzimní chodec. Je to jeho devátý soubor, nakladatelství stále stejné.
Jan Valík. Jeho slovesná tvorba je reflexivní, hříčkovitá, tezovitá, smyslově vrtošivá. Básník tvoří stejně přirozeně jako dýchá, vnímá a je. Žádná kašírovaná intošina, ani prekariátní pozérství, prostě poezie samouka tady a teď.
Poezii zdobí kde co. Málokdo v ní však hledá poctivost. A protože Dominik píše poctivě, je na světě o něco méně opuštěnosti. Pracuje se slovy, nikoliv jen s pocity a emocemi. Dokáže demonstrovat fakt, že vědět znamená sedět a mít mozoly i na prdeli..
Ptá se čtenář na pokrok učiněný od první sbírky? Pokrok, zrovna teď vyhřívá se ve výloze obchůdku s rozbitými psacími stroji. Malström věčného návratu víří ulicí prach a uschlé listí. Komíhavě tušené slunce. Vidíš ten mrak? To není mrak.
Básně debutové sbírky TETAM petyi stach tvoří významově bohatý a kompozičně provázaný celek, pro nějž je charakteristická neustálá oscilace mezi městským a přírodním, civilním a snovým, epickým a lyrickým.
Krajiny skutečné i snové, sídliště i údolí s chatami. Zvířata, stromy, vítr… Kočka! Muž a žena. V nové knize Ondřeje Macury je příroda svědkem velkých lidských momentů i komických banalit.
Napsala jsem básně, zpověď mé temné duše. Myšlenky, které se mi honí hlavou den co den. Každý člověk chce zanechat svou stopu, že tu žil těch pár chvil. Otisky mých stop najdete v mé sbírce básní.
Každý, kdo hledá sám sebe, najde v básních to své. V
