... V třetí části knihy je pomyslné jádro knihy. Zde František Dryje opouští propracovanost kratších básní první části i osobní, jímavou notu části druhé a pouští se tam, kam se pustili před nim — Karel Šebek, ale i Ivan Diviš či Jan Zábrana: „povoluje“ si výrazovou volnost, prostořekost, tvarovou svobodu, není a nechce byt pečlivým architektem...