Studenti a kolegové Miroslava Petříčka vydali u příležitosti jeho životního jubilea počet z vlastního myšlení a bádání, které se po jeho vzoru pouští do této riskantní oblasti.
Knížka, která se pokouší pro moderního člověka rozklíčovat řadu problémů, jež přináší současná doba překotného technologického a společenského rozvoje.
Kniha o vývoji ruské spirituality, která vychází ze znalosti a hlubokého pochopení ruských dějin. Anglický překlad proslavené knihy vychází s podporou Edice Václava Havla.
Dánský myslitel opakovaně promýšlel některé motivy Sofoklovy tragédie a dále je rozvíjel. Kniha by mohla posloužit také jako zevrubnější uvedení do četby Kierkegaarda.
Myšlení Josefa Šafaříka, který vždy očekával více od jednotlivce než od společnosti a varoval před intelektuálním a etickým konformismem, je prodchnuto hlubokým humanismem.
V 15. století vznikl nepříliš známý, nicméně myšlenkově hodnotný "Dopis proti filosofii", sepsaný anonymním židovským autorem, patrně v některém aškenázském filosofickém centru ve střední Evropě.
Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem.
Janovo evangelium skrývá mnohá tajemství. Rudolf Steiner je před námi v knize odhaluje a zároveň nás pomocí tohoto evangelia uvádí do hlubokých tajemství duchovních dějin lidstva a bytí vůbec.
Husitský farář Lukáš Bujna svými texty zve nejen na místa, kde se potkává s lidmi, ať už je to jeho farnost, domov pro seniory nebo kdekoli jinde, ale také do svého nitra, kde se ve stálém dialogu s Bohem, lidmi a přírodou jeho služba rodí.
Josef Šafařík's Seven Letters to Melin is a critique of a reductionist technological approach to life and of man's alienation from nature and from himself in the modern era.
Úvahy o polské vládě (1771) jsou posledním Rousseauovým politickým dílem, vznikly v době, kdy se Rousseau po mnohých peripetiích vrátil v červnu 1770 do Paříže a věnoval se psaní biografických děl, která podle autorova přání vyšla až po jeho smrti.
Monografie, která je příspěvkem k otázkám transmise biblického textu do národního jazyka, představuje Blahoslavovu práci v širším historickém a kulturním kontextu.
Jak dalece otevřely Metzovy úvahy cestu k dalšímu promýšlení budoucnosti křesťanství a legitimizace společenství církve v naší postmoderní, multikulturní a polycentrické společnosti?
