Nejprodávanější tituly v roce 2023
česká poezie

Jak se stalo, že si slonice spletly choboty? Po čem touží králík?Proč se vyparádily vrány? Před čím utíká kamzík? Co zjistili vlci při tanci? A co dělá žirafa, když dostane angínu?O tom všem a dalších zvířátkách vypráví tři desítky vtipných básniček.

Leporelo Kalamajka mik mik mik přináší nejmenším výběr nejoblíbenějších českých říkanek, básniček a písniček, tzv. klasiku s krásnými ilustracemi a ručním písmem čerstvé maminky a úspěšné ilustrátorky Ester Nemjó.

Závěrečná část poetické „punkové trilogie“ tak trochu klame tělem.

Úsměvné, pohodové příběhy holek a kluků ze školky, doplněné krátkými říkankami, hádankami a edukativními aktivitami.

Zazpívejte si s dětmi nejznámější lidové písničky. Krásně ilustrované zvukové leporelo s nejznámějšími lidovými písničkami pro nejmenší děti.

... v třetí části knihy je pomyslné jádro knihy. Zde František Dryje opouští propracovanost kratších básní první části i osobní, jímavou notu části druhé a pouští se tam, kam se pustili před nim — Karel Šebek, ale i Ivan Diviš či Jan Zábrana.

Sbírka Nade vše Bedřicha Stehna, nevšední procházka všedními dny, obsahuje šedesátku básní příběhů a příhod zralého básníka, jemuž „Nejdou z hlavy/ rozesmáté oči lidí/ které potkal/ v jejich šťastných chvílích/ nebo o kterých slyšel…“

Básně Antonína Bezděka psané na ruční papír a přímo na něm ilustrované, či doslova překreslené Václavem Stratilem, vznikaly v letech 1982–1985. Vystaveny byly polooficiálně v Brně v roce 1987, nyní vycházejí v původním rozměru i barevnosti.

Třicet let od napsání ústředních veršů sbírky Jarní chodec (Dauphin 2009) vychází Petru Mazancovi sbírka s názvem Podzimní chodec. Je to jeho devátý soubor, nakladatelství stále stejné.

Jan Valík. Jeho slovesná tvorba je reflexivní, hříčkovitá, tezovitá, smyslově vrtošivá. Básník tvoří stejně přirozeně jako dýchá, vnímá a je. Žádná kašírovaná intošina, ani prekariátní pozérství, prostě poezie samouka tady a teď.

Poezii zdobí kde co. Málokdo v ní však hledá poctivost. A protože Dominik píše poctivě, je na světě o něco méně opuštěnosti. Pracuje se slovy, nikoliv jen s pocity a emocemi. Dokáže demonstrovat fakt, že vědět znamená sedět a mít mozoly i na prdeli..

Ptá se čtenář na pokrok učiněný od první sbírky? Pokrok, zrovna teď vyhřívá se ve výloze obchůdku s rozbitými psacími stroji. Malström věčného návratu víří ulicí prach a uschlé listí. Komíhavě tušené slunce. Vidíš ten mrak? To není mrak.

Básně debutové sbírky TETAM petyi stach tvoří významově bohatý a kompozičně provázaný celek, pro nějž je charakteristická neustálá oscilace mezi městským a přírodním, civilním a snovým, epickým a lyrickým.

Velký černý kos v parčíku je boss. Kosí hoši zpívaj zvostra, říkají si kosa nostra!

„Člověk píše, aby odložil svou náladu. Aby zanechal otisk sebe, který možná nebude nikdo číst. Psaním dávám pocitům a emocím tvar, barvu, vůni. Když tvořím, tak žiju.“

Neklidné roky 2020-2022. Složitá, rozháraná doba dotýkající se úplně každého. Hluboce citově založených lidí, jako je básník Radek Vohlídka, se však dotýká ještě tak nějak zvláštně – jinak.

V pořadí druhou autorovu sbírku po souboru Domů (2020) lze vnímat jako bilanční.

Snad k tomu přispěl i dojem osamělosti na mořském pobřeží, který umožnil Dagmar Plamperové nacházet cit pro přesvědčivý jazykový výraz a zároveň jí i dával prostor k úvahám o smyslu existence, o tísnivých tvarech prožitků, o tom, že se člověk vyvíjí.

Čtvrtá vydaná sbírka osobitého autora. Jde o jeho básnickou prvotinu. V ostré sbírce, která je psána převážně nespisovnou češtinou, lze nalézt příběh o lásce, zradě, vině a trestu.