V den mých třináctých narozenin jsem já, Alcatraz Smedry (ano, pojmenovali mě po slavné věznici - neptejte se), obdržel poštou balíček obsahující mé dědictví: pytlík s pískem.
Sara musela opustit všechno, co znala, aby své milované udržela v bezpečí. Brzy ale zjišťuje, že nový svět se tomu jejímu ani trochu nepodobá, a že si své místo mezi Mohiry bude muset těžce vydobýt.
Obyvatelé království víl jsou nesmrtelní. Proměnit v prach se mohou jen v okamžiku, kdy by chtěli cokoli stvořit či vyrobit. Lidé ovládající jakékoli řemeslo se proto těší jejich velkému obdivu.
Sty Jižní se vrátí domů a zjistí, že z její farmy zůstalo jen spáleniště a její bratr a sestra byli uneseni. Ví, že pokud se s nimi chce ještě někdy shledat, musí se vrátit ke svým starým špatným způsobům.