Zdeňku Petrovi by bylo letos přesně sto let. Zemřel v roce 1994. Jeho vzpomínky však žijí dál a to, co si z nich odneseme, je vědomí, že řemeslo, dělá-li se poctivě, nikdy nezestárne. Jeho hudba je toho dokladem.
Téměř jedno století určovali oba králové valčíků otec a syn Straussové hudební poměry Rakouska. Otcův Pochod Radeckého nám zní v uších jako symbol časů starého dobrého císařství, a ještě více slavných melodií je známo od syna...
Více než dva roky byli Bodo Plachta a Achim Bednorz na cestách za působišti slavných skladatelů po celé Evropě. Vcházíme do domů a bytů, které otvírají dveře do světa hudby.
Vítězslava Kaprálová (24.1.1915 – 16.6.1940) je výjimečná skladatelská osobnost české hudby první poloviny 20. století, doby tvůrčích hledání v technice hudebního vyjadřování a ve vytváření základů nové hudby.
Megapříběh přežití, který se stal jedněmi z „nejdrásavějších“ a „nejsrdceryvnějších“ memoárů o závislosti, jaké kdy byly vydány. Rocková hvězda s námi sdílí syrové a fascinující deníkové zápisky z roku, kdy klesla až na dno.
Kniha se retrospektivně zabývá celou kariérou této hudební legendy a zodpovídá celou řadu dotazů tím, že se detailně zaměřuje na všech třicet šest Dylanových oficiálních studiových nahrávek.
Pražské hudební světy jsou první knihou, která se věnuje hudbě v Praze z jiné než hudebně historické perspektivy: K hudebním událostem dnešní Prahy přistupuje z pozice etnomuzikologie, někdy nazývané také hudební antropologie.
„Než potkal Jima Morrisona, než si s Rayem Manzarekem a Robbym Kriegerem zajamoval na „Little Red Rooster“, nebo než si přečetl text „Break on Through“, vzal si John Densmore LSD. Bylo to jeho první nahlédnutí do propasti.
Africké květiny přinášejí širší zamyšlení nad jazzovou hudbou jako fenoménem, na němž stojí existence veškeré populární hudby. Autor připomíná také okolnosti vzniku a vývoje jazzu, rock’n’rollu a zabývá se hudební globalizací.
