Milán je jako špička ledovce, pod kterým leží jeho nesmírná historie. Abychom ho poznali, je třeba mít trpělivost ho poslouchat. Stetoskopem. Jak pulzuje uvnitř. Je třeba umět ho slyšet. Jeho "navzdory". Tam, kde odhaluje svou paměť.
Zkušený cestovatel zúročil své nadšení pro Jižní Ameriku, znalost reálií i jazyků v profesním životě. O svých zkušenostech umí vyprávět s humorným nadhledem a neobyčejným pochopením pro latinskoamerický svět a jeho obyvatele.
Kniha je nejen cenným svědectvím o proměně našeho hlavního města, ale také návodem, jak číst fotografie takovým způsobem, abychom slyšeli poutavé příběhy, jež nám vyprávějí.
V podvědomí dnešního čtenáře je Mexiko nebezpečná země, kde na severu řádí drogová mafie a na jihu vzkvétá ráj karibských pláží. Teprve pak přicházejí na řadu Aztékové, Mayové a staré památky, které dbalý turista neopomene navštívit.
Spojené státy americké – země snů, objevů a kontrastů, nazývaná Nový svět. Východní pobřeží ještě nese v paměti okamžik, kdy sem vkročili první osadníci, aby položili základy principům demokracie.
Románová zpověď vojáka speciálních jednotek
Československé lidové armády, který se ze dne
na den pod záminkou ostrého cvičení v Sovětském
svazu ocitl v kruté sovětsko-afghánské
válce (1979–1989).
Opravdový chrám přírody, největší oáza zeleně uprostřed Evropy, romantika i nostalgie, dramatické příběhy a záhady – je těžké vystihnout charakteristiku Šumavy, pohoří, ke kterému se musíme pořád vracet.
Cesto-faktopis o Jihovýchodní Asii přináší čtenářsky přívětivý pohled na historii, přírodu, kulturu a etnika této části světa. Její příběh je podán v souvislostech, vzájemných vztazích i s vazbami ke světu.
Tato audiiokniha vás vezme na dalekou cestu do Malého Tibetu. Tam v Himalájích leží pro nás, Středoevropany, docela jiný svět. Ale možná někdy máme až idealistické představy o tom, jak tam žijí mniši i obyčejní lidé.
Vzpomínky předního českého přírodovědce a prvního ředitele Přírodovědeckého muzea Národního muzea Otakara Štěpánka na jeho cesty po Krétě a Peloponésu během 30. let 20. století.
Hřeben Krušných hor od pradávna tvořil hranici mezi Čechami a sousedním Saskem. Vydejme se spolu s autorem Stanislavem Burachovičem po stopách dávných prospektorů a prvních horníků a oprašme spolu s ním zašlou slávu západního Krušnohoří.