Anglicky psaná monografie se zabývá církevně slovanskými překlady novozákonního apokryfu "Otázky Bartolomějovy". Text byl napsán ve 3. st. řecky, avšak zvláštního rozšíření se dočkal ve slovanském prostředí (je dochováno 6 slovanských rukopisů).
Kongregace Nejsvětějšího vykupitele, redemptoristé, mají v našich zemích to štěstí, že jsou relativně mladou řeholí, v zaalpském prostoru se etablovali až v 19. století. Takže se nestali jako jezuité symbolem „temných časů“ protireformace.
Kniha se snaží podněcovat k přemýšlení zejména o trojici úzce souvisejících zásadních pojmů – evangelizace, víra a charakteristiky současné společnosti.
Král a kněz Melchisedek je v biblických knihách více méně okrajovou postavou. Přesto dvě krátké zmínky o něm vyvolaly v židovském i křesťanském prostředí celou řadu intepretací, v nichž se tato tajemná postava těší velké pozornosti.
Kniha neotřele vysvětluje dětem základní pojmy křesťanského života a víry. Obsahuje výklad Desetera a modlitby Otčenáš, věnuje se Ježíšovým podobenstvím a křesťanským svátostem.
Křížová cesta vyjadřuje působivě jádro křesťanské víry. Vidíme, jak je Ježíš odsouzen na smrt, jak objímá svou matku, jak padá, jak mu Veronika otírá tvář a Šimon Kyrénský pomáhá nést břemeno, jak je ukřižován i pohřben.
Kniha zpřístupňuje českému čtenáři text Athénagorovy Přímluvy za křesťany, která přestavuje raný křesťanský apologetický spis, který dosud nebyl do češtiny přeložen, spolu s výsledky současného bádání o Athénagorovi a jeho myšlení.
Kniha projevů, promluv, kázání, úvah a homilií významného česko-římského teologa Karla Skalického (nar. 1934) míří k těm čtenářům, pro které je v životě důležité hledání smyslu, pravdy, krásy a duchovního přesahu.
Tento výbor z díla představuje jednoho z nejvýznamnějších představitelů ruského pravoslaví dvacátého století Alexandra Meně (22.1.1935-9.9.1990), který po celý život působil jako kněz v různých farnostech Moskevské oblasti.
Text zahrnuje dílčí momenty deseti přikázání Desatera, uchopené v širších souvislostech teologie narativní (vyprávěcí). Jde totiž o událost či příběh osobního zrání a rovněž o individuální rozlišení.
Text o jednotlivých svátostech církve nabízí podněty k duchovnímu životu. Opírá se o předchozí zkušenost klasiků spirituální teologie. Jde o praktické uchopení tématu.
Andrea J. Larsonová píše dopisy svému strýčkovi Willimu. Je jím benediktin Anselm Grün. Na jedné straně mladá matka tří dětí, která v životě plném možností vidí i řadu omezení – na straně druhé starý mnich.
Biblické příběhy převyprávěné Ivanou Pecháčkovou dětem ilustrují talentovaní čeští výtvarníci nejmladší generace – a z každého jednotlivého biblického příběhu vytvářejí originální umělecké dílo.
Ať už vyprávění začíná slovy „Bylo nebylo…“, nebo „Na počátku bylo slovo…“, princip je stejný – začíná se odvíjet příběh o tom, co (možná) bylo, jak to všechno začalo, co přišlo potom.
Biblické příběhy převyprávěné Ivanou Pecháčkovou dětem ilustrují talentovaní čeští výtvarníci nejmladší generace – a z každého jednotlivého biblického příběhu vytvářejí originální umělecké dílo.
Knížka mluví o vnějším rozměru liturgie, o významu nejprostších gest, o úctě
k minulosti, o tom, že Bůh si vyvolil to nejvíce lidské, aby k sobě přitáhl člověka.
