Kniha Vratislava Kulhánka Cestou na hrad je shrnutím života muže, který se vypracoval od základních dělnických povolání až k manažerskému vrcholu šéfa mladoboleslavské Škodovky.
Tradice udílení doktorátů honoris causa, na západoevropských univerzitách počínající už koncem 15. století, se na pražské univerzitě ujala poměrně pozdě a navíc z poněkud odlišných podnětů.
Kniha se věnuje stylu významného českého historika Jaroslava Golla (1846–1929). Metodologickým východiskem práce je pojetí analýzy stylu jako jedné z možných cest k porozumění Gollovu historickému myšlení.
Hubert Ripka (1895–1958) patřil k důležitým osobnostem moderních československých dějin, které upadly neprávem v zapomnění. Byl významným politikem a žurnalistou, jenž ze všech sil bojoval za demokracii a nezávislost Československa.
Kniha mapuje životní osudy dalších šestnácti bývalých legionářských velitelů (div. gen. Karel VOŽENÍLEK, brig. gen. Antonín Mikuláš ČÍLA, brig. gen. Ing. Jaroslav MATIČKA, div. gen. Bohuslav VŠETIČKA, div. gen. Oleg SVÁTEK...
Erwein Sigismund von Thun-Hohenstein byl jako major Wehrmachtu popraven sovětskými vojsky 12. února 1946. Několik let po jeho smrti někoho na padlo, že by se jeho osoba dala použít pro další komunistickou propagandu.
Kniha zachycuje příběh plukovníka Dulova (1919–2008), který pocházel z Podkarpatské Rusi. Za 2. světové války odešel do SSSR. Krátce po vstupu na sovětské území byl zatčen, odsouzen a uvězněn v gulagu.
Knihou z roku 1938 se demokratičtí sudetští Němci jednoznačně hlásí k Československé republice a zejména k jejímu prvnímu prezidentovi. Josef Hofbauer, přesvědčený sociální demokrat, v díle popisuje Masarykův život a jeho působení.
Kniha vychází k 100. letému výročí založení Československa. Najdete zde rovnou stovku příběhů.
Malý vzorek osudu hrdinů, o nichž se skoro nic neví. I když mají podobný základní rámec, každý je unikátní.