Hluboké rozpory trhají křehké předivo společnosti západního světa: prosperující města stojí proti odstrčenému venkovu, špičkově vzdělaná elita proti lidem, pro něž je kvalitní vzdělání finančně nedostupné, bohaté země proti chudým.
Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století.
Jsou radikální muslimové opravdu v menšině? Jak
malá je tato menšina? Zastává umírněná většina
liberální hodnoty? Kdo je vlastně onen často vzývaný
„umírněný“ muslim? A je islám mírumilovné náboženství,
které bylo „uneseno“ teroristy?
Dějiny amerického národa v Johnsonově podání jsou o to dramatičtější, že se v nich anglický historik pokouší postihnout zápas o charakter a smysl americké kultury.
Portrét současného dalajlamy jako buddhistického mnicha, učitele buddhismu, hlasatele mezináboženské snášenlivosti, jako filosofa a vědce, politického představitele a vůdce Tibeťanů a v neposlední řadě i jako transreligiózního proroka.
Profesor Carlo Ginzburg v této své práci podnikl vzrušující cestu v čase, aby vyhledal kořeny lidské povahy, chování a myšlení, spojených s čarodějnickými představami a s vírou v reálnou existenci čarodějnického sabatu.
Za řadou výstav, koncertů, happeningů, konferencí nebo filmových projekcí stojí práce kulturních diplomatů, kteří veřejnosti ukazují svou zemi prostřednictvím kultury. Kulturní diplomacie je jedním z nástrojů zahraniční politiky.
Americký prezident George Herbert Walker Bush během své návštěvy Svazu sovětských socialistických republik v roce 1991 navštívil krátce i ukrajinské hlavní město Kyjev, kde měl před poslanci místního ukrajinského Nejvyššího sovětu projev, ...