František Jan Vavák (1741-1816) byl největší z českých selských písmáků. Bez školního vzdělání samostudiem dosáhl značného kulturního rozhledu. V první buditelské generaci se uplatnil jako autodidaktický kronikář, veršovec, hudebník, zeměměřič ...
Dějiny mentalit se především ve francouzské historiografii 20. století staly jednou z možných cest při hledání východiska z krize soudobého dějepisectví. Cesta k jejich ustavení trvala řadu desetiletí a v dílčích projevech sahá až do 19. století.
Katalog ke stejnojmenné výstavě v Galerii Roberta Guttmanna představuje různé podoby jedné z nejstarších forem knihy, svitku, jak dodnes žije v židovském náboženství a kultuře.
Publikace, zasvěcená hebrejským zkratkám v židovských donačních nápisech, je výsledkem dlouhodobého projektu epigrafického zpracování textilní sbírky Židovského muzea v Praze. Pojednává o důležitém tématu židovské literatury i epigrafiky.
Autor, který se problematice věnuje už desítky let, v této knize shromáždil na stovku jeskynních hradů a hrádků z oblasti Německa, Švýcarska, alpské části Itálie, Rakouska, Slovinska, Slovenska a Polska.
Kniha Pražské synagogy si všímá historie i nové podoby sedmi nejvýznamnějších pražských synagog. Přináší podrobný umělecko-historický popis těchto unikátních památkových objektů židovské Prahy doplněný bohatou fotografickou dokumentací.
