Vědecké studie ukazují, že lidé, kteří přežili nehody, přírodní katastrofy nebo traumata v dětství, často trpí dlouhodobými příznaky od úzkostí a depresí přes nevysvětlitelné bolesti a únavu, až po různé druhy onemocnění a psychického „odehrávání“.
Skutečný a před několika lety silně medializovaný příběh dívky, kterou od čtyř let sexuálně zneužíval otčím. „Nikdy to nevzdávejte, vždycky zbývá jiskřička naděje,“ vzkazuje všem, kteří podobně jako kdysi ona trpí a marně volají o pomoc.
O stresu se hovoří zejména jako o umělé, lidstvem vyrobené zátěži. Člověk se musel naučit porozumět a vzdorovat rozmanitým stresovým vlivům od počátku své existence.
V knize objevíte svěží pohledy a úvahy z oblasti psychologie a mezilidských vztahů. Zaujme vás zejména to, s jakým citem autor popisuje svět malých dětí - jeho pojetí je sympatickou pozvánkou do světa dětské psychiky.
Když cítíme obavy a zaženeme je, tak se vrátí v méně nápadné podobě, ale silnější. Pokud se začneme na krizi připravovat, kupodivu pocítíme ulehčení. Tato kniha je o rodinné přípravě na krizi, která možná nikdy nenastane.
Řekli jste si někdy: „Co jsem to udělal?“ nebo „Proč jsem své chování neudržela na uzdě?“ Ostatní mohli nad vaším chováním uvažovat a říkat si, co je asi tak na vás špatného.
Uštěpačné poznámky, chybějící slova poděkování nebo přehlížení mohou zasáhnout něčí srdce stejně silně jako nečekané odmítnutí či při hádce pronesená ostrá slova. I když budeme nadále fungovat navenek, psychicky jsme zraněni.