Kabala a pražská judaika přináší výbor z obtížně dostupných textů prof. Vladimíra Sadka (1932–2008), význačné osobnosti české judaistiky a hebraistiky.
Kniha proslulého židovského filosofa Martina Bubera (1878–1965) Příběhy rabiho Nachmana vyšla poprvé v r. 1906. Jde o výběr výroků a tvůrčí převyprávění části příběhů z původní textové sbírky Sipurej ma‘asijot, tradující výroky, příběhy a pohádky.
Vedle úvodní studie o hlavních památkách a typech synagog 17. a 18. století v Čechách a na Moravě přináší katalog podrobnější charakteristiky 43 synagogálních staveb od konce 16. do počátku 19. století.
Kniha Derech chajim je mezi Maharalovými spisy výjimečná tím, že je souhrnným komentářem k jednomu celému traktátu Talmudu, k traktátu, který sám Maharal nazýval drahým a vznešeným, k traktátu Avot.
Sborník Židovská menšina za druhé republiky si všímá různých aspektů života Židů/židů během krátkého, nicméně velmi vyhroceného období, které bývá nazýváno druhou československou republikou (říjen 1938 až 15. březen 1939).
Kniha mystických příběhů proslulého chasidského cadika. Třebaže v nich najdeme i motivy nežidovské, myšlenkově čerpají především z duchovní tradice chasidismu a patří k nejvýznamnějším prózám pod jejím vlivem napsaných.
Editoři nabízejí čtenářům, aby si v průběhu roku přečetli celou Tóru. V zamyšleních na každý den tak čtenář postupně projde všech pět knih Mojžíšových. Jednotlivá zamyšlení jsou vybírána tak, aby se každá kapitola Tóry dostala ke slovu aspoň jednou.
Kniha představuje čtenářům chasidismus, podnětné lidové hnutí, které vzniklo v rámci východoevropského judaismu osmnáctého století, na příkladu jednoho z prvních chasidských spisů.
Jméno autora knihy rabiho Aryeh Kaplana není českému čtenáři neznámé. Po titulech Meditace a kabala, Sefer jecira a Kniha Bahir vychází i překlad dalšího jeho stěžejního díla: Meditace a Bible.
Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí.
Autor, odborník na problematiku židovské historie, stručně a poutavě líčí dějiny Židů na území Izraele, od zkázy druhého (Herodova) Chrámu až po 19. století a vznik sionistického hnutí.
Kniha Příběhy Tóry (patnáct biblických zamyšlení) Jana Diveckého přibližuje čtenářům základní příběhy Starého zákona s výkladem nejvýznamnějších židovských rabínů-komentátorů.
Předmětem Kapitol jsou první dvě knihy Mojžíšovy (Genesis a Exodus) a svitek Ester, autor se ponejvíce inspiroval Mišnou, Jeruzalémským Talmudem a starými midraši (Midraš Raba), ale i pobiblickou a apokryfickou literaturou.
Monografie „Zvířata v hebrejské bibli a židovské tradici“ se zabývá zvířecím světem v klasických textech judaismu a v tradici od starověku až po současnost. Základním biblickým textem, který definuje vztah mezi člověkem a zvířaty, je v knize Genesis
