Navštívíme-li dnes turisty hojně navštěvované České Žleby, nalezneme torzo osady, v jejíž tváři – a zejména v osudech jejích německy hovořících obyvatel, Šumavanů – se dramaticky odrazil chod dějin.
Publikace v německém jazyce nabízí soubor příspěvků, zaměřených na problematiku farních kostelů a jejich monumentální malířské výzdoby ve střední Evropě v období 16.–18. století.
Příslušníci šlechtického rozrodu Hertvíků z Rušinova (zemanů z Ostružna) byli na Čáslavsku a Chrudimsku usazeni nejpozději od počátku 14. století. K nejznámějším představitelům rodu patřil Jan Hertvík z Rušinova a na Lichtenburku (cca 1395–1455).
Téměř padesát let je jméno KT Auschwitz (Osvětim) pro miliony lidí na celém světě spojeno s hitlerovským masovým vražděním, zločinem, jaký nemá v dějinách civilizace obdoby.
František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.
České národní hnutí bylo již ve své době inspirací a povzbuzením pro obdobné tendence v jiných částech Evropy. Předkládaná kniha podává první souhrnný pohled na významný přínos českého národa pro emancipační procesy Slováků, Maďarů, ...
Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 byl postupně zaveden přídělový systém na potraviny a jiné zboží, což mělo zásadní dopad na hospodaření místního obyvatelstva.
Zřejmě jediný kostel na světě, na jehož věži se narodil světově proslulý hudební skladatel. Chrám, který se nachází uvnitř jednoho z nejzachovalejších prstenců středověkých hradeb u nás.
Na stránkách knihy historika Jakuba Hušky se čtenáři seznámí nejen s dějinami jednoho z nejvýznamnějších mariánských poutních míst Moravy, ale také se sociálním, kulturním a politickým životem „ve stínu“ svatokopeckého chrámu.
Autoři vás opět společně zvou na cestu. Tentokrát (až na výjimky) „jen“ na území hlavního města Prahy, jež je zdánlivě dopodrobna prozkoumané a popsané.
