Masaru Emoto také objevuje význam slov a jazyka, jejich původ a vliv na vodu. Představuje nám a popisuje klíčový pojem rezonance, prostředku, jímž se přenáší životní energie.
Tato kniha představuje a analyzuje různé verze gnostického mýtu o stvoření Adama a Evy, jejich porušení zákazu jíst ze stromu poznání a vyhnání z ráje, které jsou řazeny k tzv. setovské gnósi.
„Mnozí jistě slyšeli vyprávět o »sedmi hlavních neřestech« – alespoň proto, že už vešly do běžného jazyka. Víme však, jaké jsou tyto neřesti, co skutečně představují?
Kniha filozofa, literárního teoretika a překladatele Josefa Fulky interpretuje některé - zejména filosofické - texty, jež tím nebo oním způsobem tematizují otázku gesta a znakového jazyka.
V Tantrické Kálí autor představuje mytologii, praktiky a rituály uctívání Kálí v tantrické tradici Kaula v rámci kašmírského šivaismu. Odhaluje praktiky Vamačáry (Vamachara) běžně známé jako Cesta levé ruky, ale přesněji přeloženo jako Cesta Šakti.
V roce 1774 vydal G. E. Lessing první z řady fragmentů z monumentálního díla „Apologie neboli obranný spis pro rozumné ctitele Boha“, na němž přes čtvrt století v tichosti pracoval hamburský učenec H. S. Reimarus a jež poprvé vyšlo roku 1972.
V řadě osobností z dějin filosofie i literatury, jejichž výkladu se Ivan Dubský (nar. 1926) po celý život soustavně věnoval, zaujímá přední místo Friedrich Nietzsche.
Čím více se v katolické církvi doceňuje význam obdarování, která každý křesťan dostává, tím více je také třeba mluvit o úkolech, které z toho v oblasti pastorace plynou.
Autorka v této knize přibližuje a vykládá biblický příběh 2. knihy Mojžíšovy o útěku z Egypta a egyptských ranách jako příběh o povstávání člověka a jeho přerodu z animální dimenze k obrazu Božímu.
Tato kniha otevřeně mluví o věcech, které přijdou na svět. Nemá však vyděsit. Má potěšit každého, kdo věří proroctvím Bible. Je knihou naděje. Bůh zachrání své děti před největším soužením, jaké svět poznal.
Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizují ústřední téma těchto úvah. Na konkrétních příkladech z dějin umění autor dokládá souvislosti mezi geometrií, kulturou a náboženskými i sociálními změnami.
Setkání s autentickými texty kapucínského mystika. Jeho dopisy jsou fascinujícím a mnohdy také drsným svědectvím o nelehké duchovní cestě tohoto oblíbeného světce.
Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí.
Monografie o Anaxagorovi představuje intelektuální proměnu starší iónské přírodovědy a archaické filosofie v duchu „osvícenství“ řecké raně klasické doby.
Jedním z hlavních témat biologa a filosofa Zdeňka Neubauera je zkoumání rozdílu mezi živými těly a tělesy, mezi přirozenou a předmětnou, ustavenou skutečností.