Myslitelská cesta Martina Heideggera vyústila v přesvědčení, že úkolem
filosofie v „nynějším stavu světa“ může být jen snaha o pochopení
a interpretaci světa jako tkaniva čtyř vláken: Země, Nebes, Božství
a Smrtelných.
Předložená interpretace druhé Nietzscheho Nečasové úvahy O užitku a škodlivosti historie pro život si klade za úkol vyšetřit základ lidského života, který je podle Nietzscheho jednotou času, pocitů a řeči.
Kniha seznamuje čtenáře s ranným obdobím Martina Heideggera a tématicky pojednává zejména o logice (mezi vědou a filosofií) a čase (časení času - budoucnost, bylost, přítomnost).
Je lidská zygota (jinak řečeno oplozené vajíčko, výsledek sjednocení vajíčka a spermatozoidu) osobou? Jakkoliv různé mohou být odpovědi, můžeme je zařadit do tří kategorií: ano, ne, možná.
Myšlení Maurice Merleau-Pontyho prošlo od jeho raných prací o vnímání složitým vývojem, vedoucím až k nezavršenému pokusu o vybudování ontologie smyslově vnímatelného.
Metafyzickému myšlení Tomáše Akvinského byla v posledních desetiletích věnována značná pozornost. Přesto dosud zůstávají některá významná témata stranou patřičné pozornosti.
Slavs and Tatars (Slované a Tataři) mají tu čest představit v Moravské galerii v Brně u příležitosti Bienále Brno 2012 projekt Khhhhhhh. Jde o přehodnocení pedagogiky, pokroku a modernosti přes perspektivu jediného fonému - kh.
Řeholní život prošel v české církvi po roce 1990 obrovským vývojem. Kromě uznání pozitivních faktorů řeholního života se na druhé straně text kriticky vyslovuje i k tomu, co v plnější řeholní identitě leckdy postrádáme.
