Předkládaná kniha sleduje základní filosofické koncepce obrazotvornosti či představivosti od Platóna a Aristotela po současnou fenomenologii a filosofii mysli.
Hlavním tématem této disertační práce je filozofická a teologická reflexe imaginace v myšlení Owena Barfielda a Clive Staplese Lewise – dvou britských myslitelů a spisovatelů působících ve 20. století.
Obraz života jako cesty je pravděpodobně jedním z nejpopulárnějších obrazů světové literatury. Různé cesty vedou k různým cílům - a cesty mysli jsou právě tak skutečné jako cesty těla.
Předložená studie ukazuje a promýšlí imanentní meze Heideggerovy fundamentální ontologie a z nich interpretuje nezbytnost a směr následné transformace otázky po bytí.
Trojice textů německého osvícenského myslitele G. E. Lessinga v bilingvní edici představuje trivium, rozcestí, na němž se setkávají teologie, úvahy o směřování dějin, přírodní vědy atd.- tedy všechna zásadní témata 18.století.
Každý, kdo nemyslí jen na to, jak se zařídit ve světě, jaký je, ale také přemýšlí, jak tento svět učinit lepším místem k životu, trpí (je-li soudný) pocitem marnosti.
Otázka smrti je odedávna ve středu lidského zájmu. Ve své knize předkládá filozof John Gray brilantní, byť poněkud děsivý popis snahy dosáhnout nesmrtelnosti pomocí vědy a pokládá zásadní otázku, zda a jak takové úsilí ohrožuje samotnou podstatu člověka.
Logika smyslu francouzského filosofa Gillese Deleuze, která poprvé vyšla v roce 1969, patří k hlavním dílům tohoto autora před jeho spoluprací s Felixem Guattarim.