Gérard de Nerval, dramatik, prozaik a básník, jedna z nejvýraznějších osobností francouzského romantismu, se jako správný romantik vzpírá rigidnímu zařazení: z představy sympatického, dobráckého a výstředního básníka pařížské frenetické bohémy ...
Hirošige je považován za jednoho z největších mistrů japonského dřevořezu. Známé jsou především jeho krajiny, často doplněné o bezstarostné scény z každodenního života.
Jiří Duchek patří už k nové generaci řemeslných tvůrců, kteří nepracují
jen pro užitek, ale pro věc samu. Posun hrnčířství k volné tvorbě je zřejmý,
žádané jsou nejen čajové misky a konvice, ale i nádoby čistě dekorativní
neurčitého účelu.
Horizont událostí je na české výtvarné scéně zcela jedinečným projektem jak svým zaměřením, tak délkou trvání. Část třetí – finále – se uskutečnila v roce 2017 v Centru současného umění DOX v Praze.
Renesanční letohrádek Hvězda patří k symbolům Prahy. Kolektiv badatelů pod vedením Ivana P. Muchky zdůrazňuje, že neobvyklá podoba i mimořádně umělecky kvalitní štuková výzdoba Hvězdy se vymyká českým či evropským loveckým zámkům.
V edici České divadlo vyšel jako osmý svazek výbor z textů jednoho z nejvlivnějších kritických mluvčích čapkovské generace, divadelního a výtvarného kritika, překladatele, dramaturga, divadelního a filmového režiséra Josefa Kodíčka (1892-1954).
Lekníny jsou posledním a snad i absolutním vrcholem uměleckého vývoje Clauda Moneta. Jsou zastoupeny v mnoha mezinárodních sbírkach, staly se jedním ze symbolů jeho tvorby.
Monografie přináší komplexní „biografii“ jednoho z nejzajímavějších a největších sochařsko-architektonických děl vztyčených v Čechách v souvislosti s morovou epidemií v letech 1713–1715.
Síla města je ve sdíleném celku, nikoli pouze v osobním detailu a jednotlivostech.
Kniha je souborem jedenácti rozhovorů, které autor vznikajícího Metropolitního plánu, renomovaný architekt Roman Koucký, poskytl médiím v průběhu posledních pěti let.
Milujete Monty Python? Slavíte poctivě Mezinárodní den švihlé chůze? Pro všechny nadšence do kultovního Létajícího cirkusu je tato kniha opravdovou lahůdkou.
Emil Filla se rozhodným způsobem zasadil o přijetí tří vůdčích směrů moderního umění v českém prostředí – expresionismu, kubismu a surrealismu. Zatímco jeho vztah k prvým dvěma byl již mnohokráte zhodnocen, poměr k surrealismu zůstává dosud otevřený.
Publikace dokumentuje druhý ročník sympozia Odpad a umění, umění a odpad, které se konalo v Pardubicích na konci srpna 2016. Proti prvnímu ročníku, na němž se sešli umělci, kteří s odpadky pracují zcela přirozeně.
Soubor čtyř studií věnovaný jednomu z raných děl československé nové vlny – středometrážnímu snímku Pavla Juráčka a Jana Schmidta "Postava k podpírání".
