Kolektivní monografie Film a dějiny 6. Postkomunismus postihuje vybraná témata spojená s proměnou žánru historického filmu a televizního seriálu a jeho společenskou reflexí po roce 1989.
Kniha věnovaná dramaturgickým rozborům pěti her Karla Čapka (Loupežník, RUR, Věc Makropulos, Bílá nemoc, Matka) vznikla ze dvou podnětů, které spolu úzce souvisejí.
Esejistický průzkum souvislostí radikálního myšlení a divadelní dramaturgie se pokouší odpovědět na otázku, jak vrátit tomuto oboru sociální a politický význam ve světě individualizovaných „nomádů“ soutěžících o pozornost na uměleckém tržišti.
Spojení televize a vrcholového sportu vytvořilo specifický a velmi vlivný žánr populární kultury. Vytváření sportovních příběhů, které je pro současná média typické, je zároveň snahou vtisknout těmto narativům trvalejší a ucelenější podobu.
Tato monografie vychází z potřeby definovat a ohledat území, ve kterém se nachází loutka a loutkové divadlo ve vztahu k současnému postmediálnímu diskursu.
Publikace významného současného dramatika, šéfdramaturga Divadla na Vinohradech, vysokoškolského pedagoga a divadelního teoretika je určená nejen pro zájemce o dramatickou tvorbu a divadelní dramaturgii, ale i pro ty, kteří o divadle chtějí přemýšlet
Kniha představuje tři Handkeho divadelní texty z různých období tvorby, jejichž spojníkem je svět mezi samotou a láskou, ostychem z lidí a slávychtivostí, jazykem, filozofií a politikou, mezi snem a světem.
Knižní rozhovor s všestranným umělcem vede novinář
a rozhlasový moderátor Vladimír Kroc, autor
úspěšného rozhlasového seriálu Zvuková kronika
Divadla Járy Cimrmana.
Případ pro začínajícího kata obsahuje všechny Juráčkovy texty, které s přípravou a realizací stejnojmenného snímku z roku 1969 souvisí: synopse, explikace, filmová povídka, dvě verze literárního scénáře.
Obsahově nabitá kniha je vyústěním mnohaleté badatelské a sběratelské práce Horníčkova obdivovatele Petra Jamníka, který pro ni vybral desítky mnohdy unikátních fotografií a artefaktů ze své sbírky.
Nesmírně aktuální téma, které je - vedle loutkového a neortodoxního divadla - živé i v umění obecně, ve filmu, médiích a počítačovém programování, je reflektováno týmem kolem profesora Miloslava Klímy.
Téma této studie tvoří Stanislavského pojetí herectví jako tvorby, což souvisí s fenoménem tak charakteristickým pro období modernity, jaký představuje objev lidské kreativity.
Středověký japonský herec, dramatik a divadelní principál Zeami Motokijo sepsal během první třetiny 15. století řadu traktátů týkajících se herecké práce v divadle nó a hodnocení estetických kvalit představení.
Monografie věnovaná období, ve kterém stál v čele poválečných Městských divadel ředitel Ota Ornest, představuje čtenáři příběhy umělců, kteří tvořili v době let padesátých a „zlatých let šedesátých“.
