Třetí svazek Kritické hybridní edice—Slezské písně Petra Bezruče — přináší v knižním čtenářském vydání nově
revidovaný text této jediné Bezručovy sbírky a v elektronické vědecké edici veškeré varianty textu básní.
Výbor Bubásně z díla německého básníka Christiana Morgensterna vznikl ve spolupráci překladatelů Jany Pokojové a Jana Januly a ilustrátorky Karoliny Žitné.
Poezie Christiana Morgensterna fascinuje svou nespoutanou fantazijností, hravostí a jazykovou originalitou generace českých čtenářů, překladatelů a hudebníků.
Tato sbírka básniček je průřezem autorovy tvorby vázaného verše, který vznikal v letech 2000 až 2019. Jsou to jednoduché, rytmické básně, jež srozumitelnou formou přinášejí krátké příběhy.
Sbírka Herbář k čemusi horšímu je něco mezi atlasem a skládkou. Vychází z nejistého pocitu, že básně se válejí jak pod placatějšími kameny, tak v agresivních i melancholických diskusích vážkařů, detektoristů a sběratelů achátů.
Cena Magnesia Litera pro děti a mládež 2012. Básník Radek Malý, dnes již uznávaná osobnost mladé básnické generace, napsal pásmo nápaditých veršů o podzimu, a výtvarník Pavel Čech, uznávaná osobnost současného českého komiksu, je doprovodil svými křehkými, snovými ilustracemi.
100 nejlepších songů, které Bob Dylan za svou kariéru napsal, je doprovázeno dobovými fotografiemi, kompletními texty jak v originálu, tak v českém překladu, a notovým záznamem s akordy pro kytaru. Nechybí ani informace, kdy a jak která píseň vznikla.
První české úplné vydání slavných básní franouzského romantika Alphonse de Lamartina (1790 - 1869) v novém, rytmicky i věcně dokonalém překladu Zuzany P. Krupičkové.
Autor s úzkostnou pečlivostí vykresluje, koloruje a ozvučuje něco, co postrádá pevné obrysy a uniká pod rukama, ať už se v něm otevírá smrt, tma nebo chuť na sex. Upřímný jako zatím nikdy, v surovějším stavu než hmota slov, kterou hněte.
Petr Váša shrnul své manifestační a teoretické eseje, v nichž na podkladě filozofických i antropologických textů hledá smysl a funkce fyzického básnictví v rámci literatury i divadla.
Jiří Dědeček sáhl ke klasické básnické formě, aby ve vší vážnosti, u něj dosud vzácné, dal zaznít působivé české poezii mimořádné jazykové čistoty a kultivovanosti.